Jdi na obsah Jdi na menu
 


46 dní v Nepálu - 12.

25.5. Rano se probouzim o pate a spal jsem snad celou noc v kuse. Neni divu po tom pochodaku vcera. O pul sedmy lezu do jidelny a ke snidani mam caj a omeletu. Dneska je pravdepodobne posledni streka. Pak uz valenice v Kathmandu. Pred sedmou vyrazim k memorialu Edmonda Hillaryho, jak sem se vcera docetl v brozurce, kterou mi dala Nepalska divenka. Jdu pres celou vesnici, je teplicko a Nepalci jsou veseli a smejou se na me nebo se mi smejou. To bohuzel nedokazu rici. Nastoupavam asi 200 metriku, cesta pak konci, tak musim lizt primo nahoru a do hodky sem tam. Serpove z udoli Khumbu, ktere Hillary celozivotne podporoval, mu vystaveli memorial s vyhledem na Ama Dablam. Vedle nej je jeste memorial jeho zeny a dcery, ktere zemrely pri leteckem nestesti v Kathmandu v roce 1975. Jeho syn zemrel pri lezeni na Pumori... Pokoukavam okolo, pekne mistecko mu vybrali. Pak jdu dolu do monastery, kde je i sefova myho hotylku s nejakejma ostatnima nepalskejma babama. Popijim nabidlej  caj a cekam na klicnika jeste s par ostatnima trekerama, aby nam otevrel dvirka. Po vstupu to tam ocumuju. Za maly poplatek nam otevira trezor, kde je 500 let stara lebka Yetiho. No vypada to spis jako pulka kokosoveho orechu, ale tezko rict ci je to. Po deseti minutach jsem v hotylku, platim dceri sefova a vyrazim do Namche Bazaaru, pres brutalni kopec na jehoz konci stoji gompa, ale za hodku sem tam. Jdu do jakesi internetove kavarny, kde mi typek za poplatek 8 procent dedukuje z karty 5000 rupek a jsem zas na ceste. Z Namche je to to vesela cesta dolu, potkavam spousty serpu a taky veseleho Kanadana s kytarou, co hraje vesele pisne. Rika, ze je to lepsi jak Ipod, to teda je, jen trosku vetsi. Cesta je pak vysilujici nahoru a dolu, kupuji susenky proti hladu. Cejtim, ze uz je to moc, vcera sem usel hroznejch kilometru a dneska taky a posledni dve hodky uz sem rad, ze sem rad. Cely den je sice pod mrakem, takze zadne slunce, ale co je moc to je moc. Pred branou, kde sem zacinal trek pred 12 dny, se nechavam fotit mistni omladinou a prochazim Luklou. Mava na me holic, kdyz vidi muj chlupovous. Otacim se a jdu tam. Je to pro me hrozne legracni, byt nekym holen. Smeju se a vysvetluju holicovi, ze nejsem blazen. Jen si musi davat pozor, aby me nepodriz, kdyz mi stale cukaj koutky ust pod zachvatem vnitrniho smichu. Po 15 minutach je dokonale dilo dokonano. Holic mi take dela jakousi masaz hlavy, o kterou sem opravdu nestal a je to narez pozorovat svuj oblicej v zrcadle. Mam tvar hladkou jak prdelka kojence. Jedina chyba byla, ze sem se nezeptal predtim na cenu, protoze po jeho ortelu 600 rupii sem nejak nemel silu smlouvat. Kazdopadne odvedl dobrou praci na nekolik dalsich dnu. Pak jdu do lodge kousicek od letiste, pisu pohledy, piju drahy plechovky pivek a cekam na dhal. Sundal sem si boty a je to jetel. Neni divu po ujiti 60 km za dva dny. Aniz bych si to nejak uvedomoval muj trek skoncil. Zitra rano pujdu na letiste, snad sezenu letenku, mam zpatecni otevrenou. V Kathamandu si najdu nakej fajn hotylek, sundam hadry, boty, shnily ponozky a navliknu si kratasy a a oddam se naproste necinnosti. Dhal bat byl super. Dostal sem trikrat pridano, vzdycky kdyz prichazela s dalsi davkou, tak se smala, nevim jestli me rozezranosti, me oholene tvari nebo tomu ze vstupovala do zony puchu a pridavala by i dal, ale muj zaludek nema rozmery sila. Do postele jdu neco po sedme hodine a zdaji se mi sladke sny.

26.5.

Rano ve tri je totalni slejvak a to me budi. Pak dalsi okolo pate, bojim se, aby neprselo cely den, ale po deseti minutach uz jen par kapek bubnuje do parapetu u okna. Pred sestou jdu na letiste, je to vicemene jen par minutek cesty. Ziskavam listek na pul osmou a jdu do kavarny a davam si kaficko a koblihu a pak uz jdu ocumovat na letiste. V sedum prichazi jakysi typek, ze muzu letet. Moc nechapu o koho jde, ale podava mi palubenku. Za deset minut na to uz sem ve vzduchu. Let je bozi a hlavne ten vzlet z prikre a hlavne kratke  pristavaci drahy. To je adrenalin. Pod sebou vidim himalajske kopce a na nich jsou rozsety stovky vesnicek a tisice obydli. Je az neskutecne, na jakych mistech lide dokazi bydlet. Skoda, ze mam fotak totalne vybitej. Po priletu si beru taxik a jedeme smer pohodli. Prekvapuje me, ze ranni teplota v Kathmandu neni o moc jina nez v Lukle. Taxikari rikam o hotylku, ktery me zaujal v pruvodci Garmes Himal. Je to bomba ozvlaste sprcha po 8 dnech je vskutku osvezujici. Divam se na televizi na National geographic a valim se a valim a pak du na net dole v hale a kecam s mamou. Okolo jedny jdu ven jen tak se projit, kdyz sem teda posledni mesic furt sel, tak aby telo nedostalo sok a kupuju sandale. V kramku s maskama po dlouhem vybirani a smlouvani kupuju domu dve epesni masky. Zaroven zjistuju, ze to proste v Kathmandu takovou dobu nedam a ze vyrazim na dalsi trecik.

 29.5. Pisu SMS Sarce, vybiram rupky z bankomatu a na ceste potkavam super Kiwaka Iana, kterej prave dneska priletel z Thajska a travime spolu cas na zahradce pred restauraci az do pul osme do vecera. Je vedro a piva do me padaj jedno za druhym ze Ian, kterej cuca pivo tri hodiny¨, nestaci valit oci. Ian mel dlouholetej problem, kterej mi pripadal trochu smesnej. On pracoval od rana do vecera jako soukromy stavitel tak tvrde, ze si pomalu, ale jiste hodne ponicil rameno. Ale co bylo hlavni jak řekl, ze si cely roky mnul dlani oci, az se mu vytahaly vicka takovym zpusobem, ze vypadal pomerne smesne. Proste si ty vicka vymnul. Rozhodl se to proto nejak resit. Plasticka operace vicek by na Zelande vysla hodne draho, proto nasel, ze v Thajsku je cena mnohonasobne nizsi a spojil prijemne s uzitecny, Odpocinul si a operace se povedla. Rikal, ze kdybych ho videl pred par tydny, ze ho ani nepoznam. Den prijemne ubiha a ja nadsene vzpominam na muj pulrocni pobyt na Zelande. Po vypiti asi sedmi piv se dohadujem, ze zitra v jednu se sejdeme tady na  miste, protoze je toho jeste tolik co probrat. On prijde se svoji dcerou, ktera zrovna prileti z Afriky, kde vyucuje anglictinu. Na ulici stopuju riksu a jako kral jedu vecernim Katmandu. Je to neuveritelny zazitek, ulice jsou plne zivota, vsude se k neco deje a moje podnapilost jen zvysuje silu zazitku. Na hotelu cucim na bednu a po desate usinam v mekouckych perinkach.

27.5.

Rano se budim jiz okolo seste a ac bych chtel, tak se mi nepodari uz usnout. Koukam chvili na TV a pak jdu na nadhernou zahradu na snidani. Objednavam snidani pro trekare, coz je v mem pripade ted legracni, kdyz sem rozvalenej, jak jen to je mozny. Vcera jsem krome par hranolku vlastne nic nejedl. Pokoukavam pak na televizi davaji vcelku zajimave porady o prirode a pred dvanactou dostavam opet hlad. Poroucim tedy kure ala kral s hranolkama. Zacina prset, tak si jdu sednout na balkon. Jidlo nic moc, skoricova omacka a hranolek je deset. Nic pro krale trekareni to rozhodne neni. Pred jednou jedu riksou na misto, kde sme byli vcera. Riksa boy je trochu zmaten a nevi kudy kam. Poucen z predchoziho nezdaru s holicem dohaduju cenu na 150. Nakonec to nachazi a stezuje si, ze to bylo moc daleko a ze bloudil a at mu dam vic nez 150, tak trochu se s nim handrkuju jak to maji radi davam mu 175. Cili o 8 korun vic neboli pul piva v ceske hospode. Restaurace je dneska zavrena z technickych duvodu a ja sedim na schodech naproti a cekam. Prodavac bananu mi je cpe pred nos. Davam 50 rupii on mi dava jen dva a pak mu to pripada asi trapny me tak osulit a vytlacuje dalsi dva. Ian a jeho dcera Hena prichazeji pred pul jednou. Ian navrhuje nejakou restauraci s balkonem na strese. Ulice pod nama je rusna. Povidame si opet o vsem moznym, Hena casto odskakuje neco kupovat, spis ji nase chlapsky keci nebavej. Ptaji se jaky maji jit trek jestli Annapurny nebo Everest, tak rikam, ze osobne bych spis doporucoval Everest, ale ze oboji ma svy. Pocasi je uzasne, ani teplo ani zima, zatazino. Pivka do me opet vesele padaji, dohadujeme se ze zitra si dame jeste spicha na Durbar square a okolo sedme jedu riksikem domu. Davam mu stovku a chlapek je moc spokojenej. Kecam na FB s Mandatem, pak trochu ty televize a po devate spim spankem spravedlivych.
 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář