Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak probíhal den otevřených dveří....

10. 12. 2008

Několik posledních dní jsme strávily přípravou dne otevřených dveří v učebně zeměpisu a já ještě navíc biologie. Myšlenka udělat něco s  kuchyní a jídlem nás napadla při návštěvě jednoho azylového zařízení pro děti, které mělo také den otevřených dveří a k další realizaci už byla celkem krátká, ale namáhavá cesta. Rozhodně jsme nehodlaly zajišťovat všechno jídlo z vlastních zdrojů, protože času je málo a návštěvníků jsme očekávali hodně. Já mám již několik zkušeností s tím, že děti jsou ochotné vařit (s větší či menší pomocí rodičů) a taky je to baví. Vyzkoušeli jsme v sekundách i v septimě v semináři. A tak jsem oslovila primárně tercie, kde jsou aktivní děti, které se zajímají a jak jsem doufala, tak se několik lidiček přihlásilo a napsali mi, co by uvařili. Nakonec se na dni otevřených dveří objevila kuchyně česká, slovenská, ukrajinská, indická, americká, australská, etiopská, italská, řecká, libanonská a japonská. Někteří studenti byli i tradičně oblečeni, měli typické předměty své země a hudbu. Vyučovaní končilo okolo půl jedné a od jedné hodiny jsme začali připravovat učebnu. Už během dopoledne jsme s terciemi připravili plakáty k jednotlivým zemí, kde byly obrázky a fotky. Pak začaly děti upravovat svoje stolky, krájet jídlo a rozdělovat ho na tácky, místností  zněla hudba a všechno se chystalo na příchod prvních rodičů. Z tercie byly i dvě studentky, které měly na starosti interaktivní tabuli, na kterou si připravily i vlastní program. Všechno jsem to vyfotila ještě předtím, než dorazili první rodiče a ve tři jsme začali. Ze začátku to vypadalo, že nám zbyde strašně moc jídla, protože lidé se upejpali, ale za hodinu se to rozjelo a jídlo začalo mizet rychlostí blesku. Nechodili jen rodiče s dětmi, ale přišli i všichni učitelé, kteří mohli a samozřejmě studenti, kteří doprovázeli rodiče po škole. Myslím, že si všichni pochutnali a ocenili naši velkou snahu. Program měly samozřejmě nachystané i ostatní předměty, pokusy v chemii, testy z matematiky, češtiny a všeobecný test, pokusy ve fyzice a podobně. Náš zeměpis byl postaven na práci studentů a musím říct, že všichni byli skvělí. Kdyby nebylo jich a jejich rodičů, kteří je podporují, tak bychom nikdy nemohli něco takového uspořádat. Doufám, že nám pomohou ještě jednou a to 13.ledna, kdy se koná druhý den otevřených dveří. Pomáhat by samozřejmě mohli i další, takže by jste měl někdo zájem, tak se ozvěte.

Občas mi přijde, že na škole nejsou jiní studenti než moje třída, která doprovází na dnech otevřených dveří již alespoň čtyři roky a nyní také tercie (samozřejmě již loni). Kde jsou ty ostatní třídy? Proč se trochu v něčem nezapojí? Existuje samozřejmě pár jedinců, kteří to udělají a pomohou (i se dnem otevřených dveří mi pomohlo pár dalších studentů z jiných tříd, ale pomalu se bojím je i jmenovat, aby se nestali párii ve vlastní třídě), ale je jich málo, jsou to čestné vyjímky. Co bude škola dělat, až ti moji odejdou a ti v tercii ještě nebudou dost staří na některé funkce a úkoly a nebo je jejich nadšení přejde? Nemotivujeme málo studenty? Proč nemají větší snahu dělat něco pro svoji školu? Dělá škola málo pro ně?

ObrazekObrazekObrazekObrazekObrazekObrazekObrazekObrazekObrazekObrazekObrazekObrazekObrazekObrazekObrazekObrazekObrazekObrazekObrazekObrazekObrazekObrazek

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář