Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ošetřovatelem v Anglii - Tarzeen

16. 10. 2012

TARZEEN
 
  Z dovoleny v nasi krasne zemi, kterou nazyvam pivni kralovstvi, se mi do prace opravdu nechtelo, ale nedalo se nic dělat, libry jsou kulate a kutaleji se ode me vzdy velkou rychlosti. Dalsi stace je Birmingham a  rano pred desatou jsem stal pred barakem, jeste zavolal kamaradovi na farmu do Anglie, ze prave stojim pred branami matrixu a ze se mi tam fakt nechce. Nejak sem cejtil, ze todle bude zrejme jedno z dalsich psych. Presne v deset jsem zaklepal na dvere a otevrela mi zena pacienta Tarzeena. Tarzeen byl muslim a bydlel v muslimske ctvrti. Rek jsem, ze to sem ja a sel dovnitr. Usadila me do obyvaku, kde sedel muslimsky kmet, tak sem rek nazdarek a sedl si na gauc.

Obyvak byl zaclonou rozdelenej na dve pulky a za zatazenym zavesem se rozbihala nejaka pecovatelska akce. Houknul sem na Tarzeena, ze sem tu a ze pockam, az to tam skonci. Sedel jsem a cekal, kmet nic nerikal, ja nic nerikal, kafe sem nedostal. Za zavesem byl pohyb a obcas padlo nejake slovo. Asi po hodine se zaves rozhrnul a ja se sel privitat s mojim dalsim milovanym pacientem. Jeho momentalni pecovatel, ktereho ja po tydnu a neco stridam, se jmenuje Indy a pochazi z Indie a pak je tam typek, kterej kazdy rano dochazi na pomoc a je z Jamajky. Tanzeer mel dopravni nehodu, jak sem se pozdeji dozvedel, pod vlivem alkoholu a napral to v Birminghamu nekde do zdi a skoncil na voziku paralyzovany a s malou hybnosti hornich koncetin a s tracheostomii na krku. Plne veril, ze se jednoho dne docka uplneho uzdraveni, cemuz ja sem po tom vsem, co jsem videl vubec neveril. Na zdi byla nastenka a na ni bylo napsano" vzhledem k tomu, ze pacient travi vetsiny dni jenom v posteli, pribral na vaze a doslo ke zhorseni zdravotniho stavu" a jeste par vet na nez si nevzpominam.

Pak Indy musel vymenit a vycistit trubicku v pacientove krku. Musel se vzit sterilni balicek, ve kterem byly rukavice a specialni technikou si navleknout rukavice, aniz by se jich dotkl rukou, myslim tim jejiho povrchu. Indy mel velky problem a Tarzeen mu to daval docela neprijemne sezrat."Kolikrat si to tady uz delal a nejses si schopnej navliknout ani rukavice??? Neeee nesahej na to takhle, pro alaha svatyho, vem si novej balik, dyt si ted na tu rukavici sahnul a pak mi budes sahat na krk" Indy byl nervozni. Pripominal mi prasatko a  Tarzeen byl jako jeho pastyr. Zabralo pul hodky a spousta nervozity a stresu nez se prasatkovi podarilo akci tracheostomie dokoncit. Nebyl jsem ani nejak nervozni, vedel sem, ze sem ve svem oboru profik a nejakej muslim me moc uz nerozhodi. Pak okolo obeda prijeli CSM, coz je zkratka pro  client scheme  manager, cesky receno zensky z kanclu, ktere mi prisly ukazat celou tu legraci s tracheostomii. Nejdriv sem provedl prakticky nacvik na umele hlave s krkem a taky sem procvicil bezdotykove nasazovani rukavic a kdyz sem si byl jistej, ze to vse zvladnu, pristoupili jsme k Tarzeenovi.

Tomu sem mel pres diru v krku, tedy slavikem, strcit dovnitr katetr cca dvacet cisel hluboko a pak zapnout malou masinku na odsavani. Nejdriv sem z konce slavika musel odendat mluvici ventil, coz je takova mrizovana zatka, ktera pomaha mluvit. Tarzan, jak sem ho pozdeji prejmenoval, zbesile koulel ocima a chroptel mi pod rukama. Trochu se mi klepaly  a  orosilo se mi celo. Pak zakoulel ocima na znameni, ze uz to tak hluboko staci a za chvili zacaly trubickou proudit chrchle a  hrudky hlenu. Tarzan pak zakoulel znova a to bylo znameni, ze mam trubicku pomalu vytahovat z krku ven. Zkousel take neco rict, ale bez mluviciho ventilu vydaval jen takove mlaskave zvuky,  ktere mi pripominali rec krovaka Xi-Xaa z filmu z osumdesatych let "Bohove musi byt sileni"  a teto reci sem bohuzel nerozumel. Kdyz byla tato show u konce, nasadil sem mu na slavika nahubec a pripojil na velkou masinu, ktera mu v pulsech o vyssim tlaku odsavala zbytky. Pri dalsim ukonu sem musel automaticky prepinat po deseti vterinach a vzdy pocital a sledoval Tarzana, jak kouli ocima. Pak bylo vse u konce.

Dobre a jednoduche to bylo. CSM se me zeptala, jestli s tim nemam problem, rek sem ze nemam, ze na tom nic neni a ze nejtezsi asi bude si nasadit ty rukavice. Pak sme s Indym sli na nas barak, protoze nase spolecnost poskytovala ubytovani ne u klienta, ale na samostatnem baraku, coz bylo poprve a naposled, co jsem neco takoveho zazil. Indy si celou cestu asi 15 minut stezoval na Tarzana a jak pod jeho krutovladou  trpi a ze je rad ze mizi, docela sem mu to zavidel, vedel sem, ze to tady nebude prochazkach pakosskym sadem, ale zaroven sem nemel az zas tak spatnej pocit jako u Chrisse. Indy me pak zavedl do fish and chips, kde sem si za 3 libry koupil velkou porci zradla. Lacine to bylo v muslimske ctvrti. Turek za pultem se na me dival zkoumavym liscim pohledem a Indy jako spravny Ind mel velkou radost, ze mu dohodil kseft. Pocitam, ze pro provizi za me jako zakaznika si dosel pozdeji. Prestavka trvala do 4 hodin, kdy sme sli nazpatek a do 8 byli u Tarzeenove postele. Ten nemel rad, kdyz jeho pecovatel trpel necinnosti a tak furt bylo co delat. Indy mu musel masirovat ruku a pak druhou ruku, pak mu musel pomahat s laptopem a sem tam odsavat hleny z krku.

Problemem nejvetsim zustavaly ty rukavice a Tarzan mu to samozrejme opet dal najevo. Tato odpoledni smena trvala do osmi do vecera, kdy prisel jeho nocni pecovatel, kterej take bydlel na baraku, ale vlastne tam sme se nikdy nepotkali, kdyz sme se stridali v pako-housu. Byl to nejaky Polak a byl tam snad uz mesic v kuse. Prohodili sme par slov a ja sel s Indym na barak, cestou sem si koupil u turka nejake to lacine jidlo a k tomu par pivek. Dum od spolecnosti byl opravdu zbytecne velky, nahore byli tri pokoje a dole velky obyvak, kuchyn, predsin a zahrada. Vecer sem este pokecal s Indym o Indii a rikal, ze na tajtu praci kasle, ze ma daleko lepsi, ale to rekne kazdej Ind a zadnej z nich neprizna, ze utirat zadek pacientovi je daleko lepsi nez prodavat banany nekde  na chodniku ve slumu na periferii Bombaje.


  Rano sel Indy jeste se mnou, ale pakosky zezlo jsem jiz prevzal ja. Pokecali sme s Polakem jakou mel nocni smenu a nebyl z toho moc nadsenej, protoze Tarzan moc nespal a musel mu celou noc pomahat obsluhovat laptop. Tato zprava me prijemne naladila, protoze mi bylo jasne, ze spat se tedy bude behem dne. Pockal sem hodinku na jamaiku a jeho verneho kolegu z Nigerie a pomohli se Tarzanovi umyt a prevleknout pyzamo za jiny pyzamo. Taky sme mu umyli vlasy a touto akci sme byli zamestnani vsichni a to vcetne Indyho z Indie. Pak pan doktor Michal provedl vymenu a ocisteni tracheostomie za castecne assistace Jamaiky. Nemel sem ani nejaky vazny problem s tema rukavicema, jak sem se obaval a casem se to podalo uplne, takze rukavice zustaly pouze Indyho nocni murou a ten se sem rozhodne uz nikdy nevrati. Odsavani take probehlo bez nejakych problemu, Tarzeen se jen trosku jakoby dusil, ale s tim se nedalo nic delat, muselo to byt udelano. Zbylou hodinku do me pauzy o poledni se nic moc nedelalo. Tarzeen mel vcelku dobrej smysl pro humor, ale bylo treba ten smysl podchytit, coz zabralo nejaky ten den.  S Indym jsme odkraceli na pauzu a Indy odesel tak vlastne navzdycky od Tarzeena a rozloucili se spolu jako dva nejlepsi pratele. Kdyz jsme se vratil o 4 odpoledni tak Tarzan spinkal a Jamaika rekl, ze uz spi asi dve hodiny. Toto sem s potesenim kvitoval a sednul jsme si vedle postele jako andel strazny a cetl si knizku. Tarzan spal opravdu tvrde, protoze ho nevzbudil ani telefon, ktery nakonec v jine mistnosti zvedla jeho zena, ani jeho otec, stary kmet, ktery vstupoval nekolikrat do mistnosti a dvere nemohl proste zavrit nijak jinak nez prasknutim a ani jini muslimove, kteri cas od casu proudili pokojem. Bylo to prijemne tam tak sedet a cist si a divat se na ubihajici minuty na hodinach vedle te nastenky. Pak okolo pul sedme se probudil a jal se me drezirovat. Krome odsavani jsem mu musel assistovat s laptopem.

Tarzan neustale neco kupoval a neco resil a laptop ovladal pomoci hlasu, jenze ten program nebyl az zas tak dobrej, takze velmi casto sem musel zasahovat ja. Obdivoval jsem vsak jeho svatou trpelivost, kdyz ponekolikate opakoval do mikrofonu nejake slovo, pocitac to pochopil jinak a napsal samozrejme to, co on vubec nerekl. To pak Tarzan rekl "smaz to" v nejhorsim a velmi castem pripade "smaz vsechno" a zacalo se zase znova. Kdyz byl Tarzan vzhuru, nemohl jsem si cist knizku, ale musel sem projevovat zajem o to, co pise. Nekdy sem si dal knizku na klin tak a do takoveho uhlu, ze to nemohl videt, protoze sledovat zoufale pomaly progres toho, jak neco pise nebo neco googluje, bylo velmi ubijejici a unavujici. Kdyz to vsak spatril, rekl mi ze je potreba ted delat cviceni s jeho rukou.Byl to klasicky pripad otrokare. Jelikoz sem samozrejme na to nemohl rict, ze provadeni cviceni s jednou rukou trvajici dele nez jednu hodinu je prachsprosta buzerace, drzel sem hubu a premyslel o tom, jake to bude az tady nebudu a uz se sem nikdy nevratim. Nebylo to tam tak zle, ale vsechno ma sve meze. Po sedme kazdy vecer prisla jeho zena s jidlem a pomohla mu najist se. Nikdy spolu moc nemluvili a kdyz pripominalo mi to, ze ona je ta, kdo tady nema zadna slovo. O muslimske kulture toho vim prachmalo, ale todle je asi klasicky pripad toho, ze zena nema moc prav. Meli take asi 12 letou dceru, ktera se na sveho tatika sla podivat kazdy den asi na hodinu a taky se mi ten vzah nejak nezdal, obzvlaste po te, co ji nekolikrat u postele rozplakal. Mluvili spolu tou jejich hatmatilkou, takze sem rozumel prd. Pak okolo pul osme jsem zacal velmi pomalu vyplnovat zaznam o praskach a jinych vecech, co se dela kazdy vecer a snazil sem se to delat co nejpomaleji a pred osmou prisel Polak a ja presne ve 20,00 zmizel a mel sem pristich 12 hodin jen pro sebe.


  Pak asi po tydnu Tarzan rekl ze Polak tady konci a jede domu a misto nej prijde nekdo jiny. Byl vecer neco pred osmou, kdyz do dveri vesel haluzni typek v barevnych brylich za doprovodu Polaka. Rekl Tarzanovi ahoj a ze je ten a ten. Stravil tam jen chvilku, i kdyz Tarzan vzdy vylozene chtel, aby tam nasledujici pecovatel byl po celou dobu, coz me nebylo jasny obzvlaste pri nocni smene, co by se tam jako melo predavat, navic kdyz pakos spal, k cemu tam maj strasit dva andele? Polak rikal, ze Tarzan ho kolikrat nachytal, jak nesedi u postele, ale na gauci ve stejne mistnosti a je na internetu na svem mobilu. Byl to psychous. Typek se jmenoval Pavel a sel se mnou z pauzy domu na barak. Rekl, ze je uplne novej a jaky to tady je. Povidam "kamo, nemel bych ti to rikat, my si to vlastne ani jakoby rikat nesmime, ale protoze ty ses uplne novej a krajan  k tomu a nemas o pakosovani ani potuchu, tak tady si to hodis, ver mi to, protoze todle misto neni pro zadny novacky, ale pro poradne otrkany pecovatele, takze ti vrele doporucuju neco vymyslet, aby jsi tady nejlepe ani nezacal" . Typkovi se ta odpoved zrejme moc nelibila a bylo videt, jak mu to srotuje hlavou. Stavil sem se pro par pivek na vecer a pokecali sme o zivote. Pavel trochu pocestoval, hlavne v Nepalu byl nekolikrat a mel spoustu fajn nazoru, ktere se mi libily poslouchat. Pujcil mi knihu Prastare tajemstvi kvetu zivota, kterou jsem nikdy nedokazal precist, protoze byla nejak naprosto mimo muj level chapani.

Vypil sem par piv a sel si lehnout okolo pulnoci, protoze okolo sedme jsem vstaval, udelal si caj a pak za 12 minut 8 jsem vzdy vyrazil smer Tarzanov, za zadnou cenu jsem nehodlal zacit ani o vterinku driv. Timto jsem samozrejme nikdy nepochopil Polaka, ktery byl na miste vzdy v 19,45. Okolo 11 dopoledne se otevrely dvere a do nich vstoupil Pavel s dvema CSM. Pokracoval jsme s jamaikou ve sve rutinni cinnosti a Pavel se jal skoliti se na nafukovaci hlave. Po ocku sem pozoroval, co se deje a zahlid sem zrovna, ze Pavel se uci nasazovat rukavice. Kdyz jsme pak skoncili a haluzni typek byl dostatecne proskolen na umele hlave, preslo se na praktickou cast. CSM zacala na Tarzanovi ukazovat cisteni tracheostomie a odsavani. Pacient zachroptel a odsavacka vydala kvilivy zvuk jak skrz trubicku proudily hleny. Pavel zacal blednout. Nikdo si toho prozatim nevsimal, ale pak zacal blednout vic a vic az se oprel o zed. Vypadal dost spatne a jeho oblicej dostal mrtvolne sedy nadech. Toho si konecne vsimla CSM a zeptala se, co se deje. Ten odvetil, ze mu z toho neni nejak  moc dobre a na dukaz toho se chytil postele, pravdepodobne v predtuse toho, ze se za chvilku slozi na zem.  Ja malem vyprsk smichy, protoze todle bylo ksakru dobre sehrany divadylko. CSM ho dostali ven z pokoje do predsine, kde se posadil na zidli a zacal nabirat zase zdravou barvu. Zeptali se ho, jestli se na to opravdu neciti na neco takoveho, at to rekne, ze to neni problem, ze sem nemuzou pustit nekoho, kdo by s tim mel problem a popripade u odsavani omdlel.

Pavel rekl, ze todle opravdu delat nemuze, ze je to problem a ze je mu to moc lito, ale neda se nic delat, nic takoveho predtim nevidel a nevedel tedy, jak bude reagovat. Dohodlo se tedy, ze sem poslou misto nej nekoho jineho. Odesel pak radoby potacivym krokem na barak a Tarzan s Jamaikou rikaj" ten tvuj kamos vypadal ale fakt blbe co?" rikam ze jo, ze ho to docela dostalo. Vecer sem pak koupil par pivek, Pavel nejak piva nepil a slavil se jeho uspesnej tah. Setrval tajne na baraku jeste par dni a pak odjel za kamosema do Bristolu a par dni na to mu pakospolecnost dohodila velmi jednoducheho starika, kteremu jen varil caj. S Pavlem, jsem dodneska v kontaktu, potkali sme se take na nezapomenutelnem treku v Nepalu par mesicu na to. Pavel obcas pracuje s nejakymi pakosi, ale mel snad jenom tri za celou dobu, momentalne ma nejakou praci v Prazi a toto si nechava jako nouzovku, protoze to pro nej asi moc neni. Kazdopadne do dneska je mi dozajista zavazanej, ze sem ho vysvobodil od hrozneho umisteni u Tarzana, protoze by si akorat udelal hned na zacatku blbej obrazek o teto praci a sam jako starej vlk vim, jakej je to stress bejt u prvniho pacienta a jak hrozny by to bylo navic jeste byt u Tarzana.


  Me se dny kratily a abych se vyhnul sezeni u postele umyl sem Tarzanovi aspon auto, protoze jsme pak jeli do nemocnice k zubari, coz byla velka expedice, ktera zahrnovala me jako ridice, jamaiku jako posilu, jeho druha z Nigerie a Tarzeenuv bracha jako doprovod. Tarzanuv bracha byl naprostej pohodar, dalo se s nim hodne pokecat, pracoval ve slevarne a  nebylo mi jasny, proc  sou s Tarzanem az tak odlisni. Tarzan se jednoho dne rozhodl, ze ho posadime do voziku a tak sme ho tam po delsim trapeni s Jamaikou dali, byl pekny den a  rozhodl se sedet pred svym domem, coz byla pomerne rusna ulice v jeho ctvrti. Sednul sem si na schody a tak trochu se opaloval. Tarzan se zdravil s kolemjdoucimi a s mnohymi se dal i do reci v jeho jazyce, ale kdyz me videl ze se oddavam slunecne necinosti, rozkazal at mu masiruju krk, ze ho boli. Stoupnul sem si tedy za nej a zacal s masazi. Citil sem se znacne ponizen delat toto na rusne ulici pred zraky ostatnich. Samozrejme to trvalo pres dvacet minut nez ho krk jakoby prestal bolet a sli sme dozadu na zahradu. Dnes bych ho pri takove zadosti poslal do prdele, popripade bych mu strucne vysvetlil, ze na rusne ulici toto fakt delat nebudu a ze jestli chce, udelame to doma v obyvaku, ale k tomu vsemu clovek dojde az casem, co pakosi muzou a nemuzou, i kdyz oni maji vetsinu prav, protoze oni jsou ti, kteri plati tisice liber mesice(spis to za ne plati vlada, nebo radnice) moji spolecnosti, kde ja jsem ten nejobycejnejsi pesak, ktereho je velmi snadne nahradit za jineho trageda.
 
  Posledni noc jsme na baraku pil par pivek a prisel tam Polak Radek, jen tak prespat. Rikal, ze s Tarzanem pracoval rok a ze ma respekt pro vsechny lidi, co s nim pracujou i pres to ze ho Tarzan vyhodil. Pak mi zahral na moji kytaru, nabidnul polsky gulas a zmizel nekam do ulic. Byl to podivin.
  Nastal muj posledni den, posledni rano s Jamaikou, kteryho sem si hodne oblibil pro jeho pohodovost a s jeho kolegou z Nigerie. Rano sem si vzal do Tarzanova obydli bagl, abych uz nemusel na barak a pred dvanactou me Tarzan propustil na svobodu. Mel sem dobrej pocit z dobre odvedene prace a dobrej pocit, ze se tam uz nikdy nemusim vracet. Pakospolecnost mi jeste dvakrat Tarzana nabizela, ale velmi razne sem odmitl a upozornil je na to, ze on je na me cerne listine, tak at uz si to konecne laskave napisou do systemu v pocitaci a ze uz o nem nikdy nechci slyset.
 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář