Jdi na obsah Jdi na menu
 


Osobním asistentem 24 hodin denně - 5.

15. 6. 2010

 Pamatuji vecer,  kdy se Tom okolo 11 vecer rozhodl,  ze chce jit na pivko. Ja mu rikam Tome, to není moc dobrej napad,  stejne je uz knajpa zavrena,  ale on trval na tom,  ze musí jit a sel se obliknout, jenze jak se oblikal tak zapomel ze chtel jit na pivo a skoncil sedici u televize.

On by navíc stejne nikam ani nedosel,  rychle se unavil jiz po dvaceti metrech, navíc mel diky urazu spatnou rovnovahu, takze když sme nekam jeli a to bylo behem tech tri tydnu opravdu sporadicky, nabizel sem mu pojd,  je hezkej den,  vyvezu te ven na prochazku, tak jakoby odfrknul,  ze ven nechce,  ze je spokojenej tam kde je. Byl to svm zpusobem legracni clovek. Jedina sance dostat ho aspon chvili na cerstvej vzduch byla,  když mu dosel balenej tabak,  kterej v jednom kuse hulil. To jsme ujizdeli do kramu nadsvetelnou rychlosti. Tom proste sedel u TV spokojene dymal a dival se na neco a bylo jedno,  co to je. Jeho bratr,  který tam casto chodil,  kdyz ja sel na pauzu,  rikal, ze uraz ho hodne zmenil. Driv byl Tom hodne aktivni, nikdy nebyl doma a na TV se skoro ani nepodival.

No ale to jsem odbocil. Anglan se tedy vratil a zacal mi vypravet, ze je ucitel angličtiny, cemu bych klidne i veril a ze pise svoji vlastní ovocnou kucharku, na to cumim jako blazen. A on ze treba pomeranc je ovoce rodiny a predstavuje silu a pouto, meloun je nastroj vesmiru, jablko znazornuje pratelstvi a banan je symbolem detstvi. Premejslel sem, zda schnile rajce z jeho lednice ma taky nejaky symbolicky vyznam. Ne nekourili sme marihuanu toho vecera. Koukam na nej tedy jako pero, vim ze jsou lidi ruzny a rikam a jak te tajto napada o tom vsem psat, kde prijimas tu energii??? On říká, ze se rano nekdy probudi a cejti silu prostupujici vesmir a jeho astralni dusi, která mu říká co psat a on proste jen sedne a pise. Byl to silene uzasnej clovek. Pozde vecer sme stále sedeli venku, Tom se stále dival na TV, mi zacal cist z dlane muj osud. Dozvedel jsem se tak,  ze se doziju přes sto let, budu mit přes 12 deti s ruznymi zenami (tak to potes punk), stale neco hledam, cekaji me daleke cesty. Jo jasne něco by byla urcite pravda i když na tech dvanacti detech abych zacal uz pomalu makat. Asi po hodine skoncil a vypadal dost vycerpane, polozil si nohy na stul, dival se do nebe a ja videl jen belmo jeho oci. Řekl, ze je po tom vsem velmi vycerpany. Uvaril sem tedy nam vsem caj i pro Toma, to byla jedna z malo praci, co bylo potreba delat, varit mu caj, aby on si nezacal varit caj a  zapomnel, ze si vari caj. Pak jsme s Anglikem kecali dlouho do noci, byl to opravdu zvlastni clovek, uplne medium rekl bych.

Druhy den rano jsme zacali v deset hodin budit Toma. Rika, protoze ve dve zacina tvoje pauza,  musis ho vykopat do dvou z postele. To byla hlavni udalost dne, Tom byl opravdovy spac. Takze mi bylo doporuceno roztahnout zavesy, pustit TV na plno, chodit tam casto a rikat Tome, Tome je cas vstavat. Tom byl toho dne brzo na nohou,  asi se nechtel moc ztrapnit před nekym novym. No a zas nastala druha hodina a Anglik odjel se svoji mega karou na dovku po UK. Slibili jsem si,  ze se potkame zhruba za sedesat let na Ajflelovce v Parizi. Pak prisel Tomuv bracha me vystridat a ja mohl odejit na prestavku. Po navratu jsem nasel dymajiciho Toma u TV a bracha pokuroval s nim a tak sem pak Tomoj udelal  alespon caj, abych byl nejak busy. Pak okolo sedme vecer sem ukuchtil neco k snedku z plesnivych zbytku, co jsem nasel v lednici a odnesl mu to do obyvaku, on stále kouril rikal, ze dohuli a sni to, prijdu tam za dvacet minut a vecere netknuta, klasicky na to zapomnel. Pak zbytek vecera se dival na TV a stale dokola nekam volal, tak jako volal kazdy vecer, po celou dobu tech tri tydnu,  kdy jsem tam byl. Udajne jeho zene, která to ale nebrala, asi s nim nechtela mluvit a on na to vzdycky zapomnel a volal znova a znova…cely dlouhy hodiny bez prehaneni. Okolo pulnoci jsem rekl Tome, je cas jit spat a on řekl OK.  Tak jednoduche to bylo. Prenesl jsem mu tedy TV do jeho pokoje, on se sam prevlekl do pyzama, chvilku se dival na TV a pak usnul.

 

Rano, ranicko okolo desate prijdu do pokoje dle rady roztahnu zavesy, zapnu TV, rikam Tome, je cas vstavat, on jen cosi zachrci a obrati se na posteli. No nic,  nechavam ho byt do dvou hodin hromada casu, presto tam pro jistotu jdu za pul hodky. Tom samozrejme vytuhlej, rikam Tome, je cas za chvili je tu tvuj bratr, on říká OK za chvilku vstanu, to me silne uspokoji a davam mu tedy chvilku. Za další pul hodinu tam naklusu a on zas spi, rikam Tome, Tomiku uz je cas vstavat a on kolik je hodin a ja trochu zalzu a rikam ze uz jsou dve a ze kazdou chvili prijde jeho bracha, on na to odpovida, tak to je v pohode,  jen at prijde,  ja budu ještě v posteli, je to muj bracha tomu nevadi, ze ja spim  a znova usina. Casu do dvou je este vcelku dost davam mu dalsich dvacet minut, prichazim znova do pokoje a ladim na  televizi historicky program o valce a poustim TV na maximum, kulomety stekaji,bomby padaji, borti se steny domu, zni narek ranenych, ale s Tomem to ani nehne. Koukam na nej jako blazen a rikam si a sakra. Cas se krati, zapinam vysavac a zacnu vysavat v jeho pokoji koberec, který jsem vysal jiz včera, to ho konecne dostava trochu do reality. Rikam, tak to je super, uz jsi vzhuru. On na to, ze by si velmi rad dal v posteli salek caje, rikam zadnej problem, ale pak vstanes, davam mu jakesi moje ultimatum,… nez uvarim caj tak opet spi, ja ze zoufalstvi stahuju perinu z cloveka, ktereho znam par hodin a obe nohy mu pokladam na zem, takze  pololezi, polostoji. Tom to konecne vzdava  a pomalu se zveda z postele. Povedlo se, první vzbuzeni mame za sebou, polocas buzeni je okolo dvou a pul hodin. Dal uz vcelku normalne probiha ranni system, on se sam osprchuje, vymoci se a podobne, oblece se a ja mezitim pripravim snidani o druhé hodine odpoledni. Prijde bratr a ja s pocitem dobře vykonane ranni práce odchazim na prestavku prozkoumat zahradni mesto. Vecer probiha pomerne stejne, Tom kouri a diva se na TV, ve dvanact rikam Tome, je cas jit spat a on rika OK….

Rano ranicko prichazim do pokoje, roztahuji zavesy, okamzite poustim kulomety, Tomovi ale nevadi nic a spokojene hnipa dal. Moje ranni taktika se zlepsuje, kazdou minutou, kdy odhaluji spacovi slabiny. Chodim do pokoje cim dal tim casteji a rikam Tomovi, ze je opravdu cas vstavat, protoze je pet hodin vecer a ja chci jit konecne take ven. Tom neni vsak uplne blbej  a rika at klidne jdu, ze on bude spat, ze si to zaslouzi, protoze pracoval cely svuj zivot a  ma narok na trochu toho  odpocinku po tom vsem. Na to rikam to je super, ale ja ma taky narok na pocit z dobře vykonane práce a to pro me znamena, ze ty sedis na svym kresle a kouris svoji cigaretu a divas se na televizi na cosi. Na to on odpovida, ze me chape, ale ze chce spat. Ranni boj pokracuje. Tom nereaguje na moje vyzvy a vyhruzky, ze zaspi i svoji smrt a vesele zavira dal sva  vicka. Jedina ucinna metoda je stahnout z neho pokryvku a ac to delam velmi nerad, navic s pocitem trochu divnym, prace je prace, to se neda nic delat. Po tomto kazdodennim a pro Toma bohuzel vzdy prohranem boji, prichazi moje upocene vitezstvi a okolo druhé hodiny odchazim na prestavku….Dalsi den rano..no nebudu se jiz opakovat.

Protože moje umisteni zde je pouze docasne, cekam na dalsiho klienta pacienta, prijizdi na kontrolu moje kordinatorka Sandra, poptat se jak se mi dari s Tomem. Rikam jo v pohode, není problem, kdyz furt spi, tak se nemuze vlastne nic moc stat. Zaroven mi prisla nabidnout mojeho budouciho pacose, jedna se o chlapka 52 let, kterej ma pres tricet let roztrousenou sklerozu, celkem v pohode, jen je trochu pry problem s jeho matkou, ktera trosku keca do prace vsem pecovatelum, protoze si mysli, ze když se ona starala o Jeremyho cely svuj zivot nikdo jiny to lip nezvladne. Jsem pohodovej clovek, rikam si zadna stara jaga me nemuze rozhodit a samozrejme na nabidku zahy kyvam. Musim ale odjet o tri dny drive takze místo anglika sem poslou na tri dny nekoho jen tak na rychlo zaskok. Koordinatorka Sandra spokojene odjizdi a ja sedim s Tomem, kterej kouri cigarka. Jdu udelat veceri, abych nezapomel, ze sme este nejedli….

Den před mym odjezdem ze Spacova prijizdi typek Alex z Australie, tady tu praci delaji hodne lidi z Australie a NZ, je to pro ne moznost jak rychle vydelat solidni prachy a pak pocestovat par mesicu po Evrope. Z vlastní zkusenosti muzu rict, ze pro takoveho Novozelandana znamena vylet do Evropy ještě mnohem vetsi zazitek nez pro nas vylet na Novy Zeland. Oni to jsou docela vidlaci uvezneni na dvou ostrovech a nejblizsi pevnina je pro ne jizni pol, kde zijou tak maximalne tucnaci anebo Australie  a to je pro ne něco jako NZ, akorat ze s klokanama. Alex je tedy mladej kluk, kterej cosi posolichal tam dole v Australii  a pred tim nez zacne studovat na ucitele, se rozhodl spatrit neco jineho nez sou hadi, stiri a pavouci a trocha toho pisku na pousti.

Prijel od pacienta, kde byl taky jen par tydnu, byl to starsi clovek s detskou mozkovou obrnou, hodne ochrnuty, muj James byl proti nemu jako olympijsky atlet. Tento typek udajne psal knihu o svém zivote  a to zpusobem, ze mel na cele pripevneny bodec, který zapichoval do desticky pred nim a to bylo prevadeno do elektronicke podoby. Alex rikal, ze mu jeho pacos daval knihu cist a ze to bylo velmi zajimave ctivo. Ac to zni trochu hnusne s Alexem sme se shodli, ze ten typ pusobil tak trochu jako datel v australsky bushi.

Predani uteklo jako voda a my sme s Ozzikem (australani si rikaji Ozzy, Novozelandani Kiwi a Cesi jim rikaji kiwidlaci) bajecne pokecali a sli jsme oba dva brzo spat. Rano Tom prekvapil nas všechny a urcite i sam sebe a po prvnim upozorneni okolo jedenacti hodin, ze by byl pomalu, ale opravdu velmi pomalu cas vstavat, sam od sebe do hodiny a pul  vstal a dal se do kupy. Pozdeji sem dostaval od Alexe SMS, ze je tak trosku problem dostat Toma z postele, tak sem na to v dobrym vzpominal…

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář