Jdi na obsah Jdi na menu
 


Osobním asistentem 24 hodin denně-1.

17. 4. 2010

Na zacatku  roku 2008 jsem zacal citit,  ze sice prace v blazinci neni tak spatna,  jak by se mohla zdat, ale znavem nekolikaletym pobytem v UK a starani se o blaznive obyvatele království,  jiz mam uz pomalu dost a chce to zmenu a to poradnou. Jiz nekolik let mi v hlave strasila myslenka o ceste na Novy Zeland. Zemi, o ktere jsem slysel a precetl desitky clanku a nikdy nezaslechl jedine negativum, ac se to zda k nevire. Navic jsem jaksi odjakziva podvedome touzil jit do hor, myslim tim do poradnejch hor a ne do Jizerek:), coz Novy Zeland ma.  

Nejsou to sice zadne Himalaje, ale nejvyssi hora ma neco pres 3 a pul kilasu a to je docela slusne. Ne ze bych na ni chtel vylezt nebo to zamyslel, ale kdo vi.. Takze jsem zacinal tusit, ze me dny v Care Uk (pecovatelstvi UK) jsou pomalu secteny a ja se zacinal poohlizet po nejakem lepsim jobiku, ve kterym bych usetril potrebny obnos k ceste za protinozci.

Jiz kdysi jsem zaslechl o pecovatelích primo v byte postizeného ci jinak choreho cloveka. Clovek nic neutrati za bydleni, za jidlo, vlastne ani ze cestu do práce, protoze to neni potreba, jet autobusem nebo metrem z pokoje do pokoje. Takze nasetrene uspory jsou velke, nehlede na to, ze je to o mnoho lepe placene nez prace v blazinci. Jen pro priklad, kdyz nad tim ted dozadu zamyslim, minimalne takovych 60 procent platu jsem musel pustit za bydleni, jidlo, transport, pivka a ostatni vydaje. takze na konci toho zas tak moc nezbylo i kdyz s porovnani s Cechami  to vlastne nebylo az zas tak spatne.

Kdezto v praci live-in (bydlet doma) sou uspory vlastne takrka stoprocentni, takze to se pak strada uplne, ale uplne jinak. Nezbyvalo nez najit agenturu, ktera by mi poskytla takoveto pracovni umisteni. Na internetu jsem behem par minut nasel něco, co odpovidalo mojim představám. Procetl peclive cely web a zahy se zaregistroval, coz znamena poslat zivotopis plus naky ty blaboly navíc, ktere vzdy a u kazdeho obsahuji spousty lzi  o minulosti. Nemene tak to bylo i u me ale spis bych rekl nez bych lhal, veci jsem si zlehka pribarvil. Netrvalo dlouho a volali mi nazpátek,  kdy muzu prijit na rozhovor. Rikam jasnacka pani, co takhle pristi ctvrtek. No a bylo to...v den pohovoru jsem se necitil prilis dobře, v noci jsem spatne spal, proc to do dneska teda nevim:).  

Najit misto nebyl problem, bylo to v centru Londyna kousek od stanice metra. Nejdriv jsem znovu musel vyplnit nejaky nesmyslny dotaznik, nabidli mi napoje, atmosfera byla nadherna prenadherna. Vypadalo to tam jako v nejake knihovne, na stenach byl cerveny sametovy koberec, citil jsem se tedy jako v cervene knihovne. Za chvilinku jsem prisel na radu, jeste pred pohovorem jsem s anglickou kolegyni z blazince sepsal na papir srdceryvne fraze o tom, proc prave ja jsem prave ten nejlepsi pro tuto praci.

Nebylo to vsak ani moc potreba, mluvila spis roztomila pani, ktera se mnou delala pohovor, jestli se to tak da ovsem nazvat. Zahrnul jsem ji hned na zacatku spoustou cerifikatu, ktery jsem ziskal pri skolenich v blazinci.  To ji v podstate tak uzemnilo, kdyz pred sebou videla spicku v oboru pecovatelstvi, ze dalsich otazek nebylo moc treba a ja v podstate od prvnich minut vedel, ze mam vyhrano. Ano, tak lehke to bylo.

Pani Roztomila mluvila o spolecnosti a jak takova prace probiha. Neznelo to vubec spatne...Byla pak pomerne smutna, kdyz jsem ji rekl ze nastoupit mohu az nekdy v cervnu ponevadz prvne musim dat vypoved v blazinci a pak jet na par tydnu domu. Ale slovo dalo slovo a dohodlo se predbezne datum meho nastupu, tedy nejdriv nastupu na 4 ti denni trenink. Sepsal jsem pak jeste nejake papiry s dalsimi dvemi prijemnymi zenami a ve vesele nalade opustil cervenou knihovnu. To se psal duben.

 

V blazinci jsem hned druhy den dal vypoved, nebyli z toho trikrat nadseni, rekl bych,  ze sem byl vcelku obliben hlavne pak mezi pribuznymi blazinku. Posledni tydny pak ubihaly v prijemnem tempu. Snazil jsme se je uzivat, jak to slo, s vědomím,  ze uz to nikdy nebude takove. Probehly fotky snad se vsemi a rozluckova party v mistni hospode,  kde vsichni meli sanci poznat,  proc se Ceske Republice rika pivni velmoc. Prichazi posledni sichta v blazinci a ja chodim po chodbach,  kde jsem nabehal desitky kilometru, stravil spousty legrace,  procedil litry potu, odroloval kilometry haljz papiru,…louceni je smutne, ale neda se nic delat, zmena je zivot a v teto praci mi finance zrovna moc nepokvetou.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář