Jdi na obsah Jdi na menu
 


První Michalovi dojmy z práce au-pair.

15. 8. 2007
Tak se nejak dostavam k tomu, abych popsal moje pocity ci dojmy z pobytu v
Londyne. Dneska jsme tady vlastne mesic a jeden den a vse se zda byt na dobre
ceste (tim myslim, ze nas nikdo jeste nestacil nasrat). Prvni trable byly hned po
priletu na Gatwick. Kdyz jsme konecne nasli taxikare, ktery tam na nas dve
hodiny cekal, protoze letadlo melo zpozdeni, tak jsme vyrazili na cestu do
Kingstonu. Pak se na dalnici M25 stala nejaka ultrabrutalni dopravni nehoda, ktera prodlouzila nasi cestu z letiste z nejakych 50 minut myslim ze na ctyri hodiny. No, ale nejak sme to prezili a nakonec dorazili do naseho domova. Privitani bylo opradvu vrele. Hlava rodiny Alastair se nam hned zacal omlouvat za to zpozdeni, i kdyz vlastne ani nechapu proc, kdyz tu bouracku nezpusobil... Taky tam byla jeho mama (skotska babicka, taktez velmi symapticka a nergicka zena, ktera se ve svych 74 letech stale maluje, toci si ruzne vlasy a tak) Alaister ma tri decka ve veku 13,10,7 pricemz nejmladsi Jack je debil.
Myslim to pouze obrazne, ale nikdy ve svym zivote jsem nevidel nekoho tak
zdeformovaneho sledovanim televize. Sleduje ji minimalne 10 hodin denne a vstava
jako prvni v sedm hodin, aby se na ni mohl divat. Vecer samozrejme nechce jit
spat, protoze koho by asi tak unavilo celodenni polehavani na gauci a sledovani
pitomin. Je to absolutni tragedie zpusobena samozrejme vychovou (Alaistair o zenu
prisel asi pred dvema lety ).
Kdyz se mu neco rekne, tak proste vubec nevnima, jen tupe zira do obrazovky. Pred dvemi dny jsme jeli s deckama na kole do parku a Jack delal samozrejme celou cestu problemy, ze je to moc daleko a jak moc je unavej (to vse nastalo po peti minutach velmi pomale jizdy na kole-temer jsem neslapal a jen taktak jsem se drzel, abych neztratil rovnovahu). Muzu rict, ze jsem ztratil veskorou chut do takovychto vyjizdek, kde celou cestu posloucham moudra a slinty nejakyho sedmyletyho tydyta. A to jsem
prvni tyden rikal Eve, ze mi je z tech deti tak asi nejsympatictejsi a najednou
je to jedno z nejpitomejsich deti nepocitam- li Karla. Charlie asi v jeho veku
prisel vcera na navstevu a Jack mu rekl, ze si pujdou hrat do jeho pokoje. Karel
sel nejdriv na zachod, ale Jack mu rekl, ze tam jeho pokoj neni, Karel sel pote
do lednicky, ale Jack mu opet rekl, ze tam jeho pokoj neni, Karel hledani pokoje
nevzdaval (ac tam nebyl poprve) a vyrazil do botniku v domneni, ze je pokoj tam.
Dodavam, ze na poctvrte Karel pokoj nasel a divali se s Jackem na video.
Kupodivu. Ostatni dve jsou docela v pohode, kdyz se jim neco rekne, tak to
udelaj, vcelku normalne reagujou na Tv se, samozrejme taky divaji az moc, ovsem
na Jacka nemaji. Bydlime ve vlastnim pokoji, kde je TV, ktera momentalne nejde,
postel, ktera je mala, naky ty skrine, nevypada to tam zle. Musim ale
konstatovat, ze se obcas ponekud nudim, ty prace pro me tady neni opravdu
prehrsel (ale jak rekla Eva:" Ber to tak, ze proste budes rok odpocivat). Kdyz to
vezmu kolem a kolem, tak toho moc nedelam, Jezdim na nakupy, uklizim bordel na zahrade, vozim deti do nejakejch krouzku, pomaham Eve vyluxovat nebo podobne aktivity, ktere me moc neberou. Popravde, kdyz jsem nad tim tak premyslel, byl bych radeji snad delal v demolicni cete nebo špšotal s polškejma špšontakama. Ale jsem tady, tak si nechci moc stezovat. Taky jsem mel v tydnu ksefticek u souseda.
Potreboval vyndat z obyvaku koberec, coz nebyl problem, za tri hodky jsem to mel
hotovy a on mi dal hezku stovecku. To bylo opravdu prijemny a asi uz nikdy v
zivote nebudu mit 33 £/ hodinu . Pak potreboval natrit dvere, na cemz jsem
stravil asi tak 10 hodin a on mi da 7 liber na hodinu, coz je taky fajn, hlavne
kdyz si vzpomenu na nezdanenych 4.85 v demolition squat. Taky jsme dostali nabidku, ze muzeme jet na anglickej venkov cca 180 km odsad, do baraku jeho pritelkyne Tiny trochu to tam poklidit a podivat se po okoli, cehoz jsme vyuzili. Tina je afektovana zena se svym charakteristickym vystupovanim, svymi gesty, svou mluvou, svym oblikanim (asi jako karkulka). Tina je taky prase. Kdyz jsme prijeli do jejiho domu nestacil jsem se divit svinciku okolo. Jsem chlap jsem videl hodne svinstva, sam jsem tak trochu bordelar, ale todle bylo silny kafe i na me. Opravdu jsem se stitil na cokoli sahnout a hlavne celym ohromnym tripatrovym domem se siril neskutecny puch zahnivajiciho zradla ci snad jejiho exmanzela, zakopaneho kdesi pod prkenou podlahou (mohlo to byt treba v koupelne, kde je prkenna stoleta podlaha) Bleeee este ted mi je blbe, kdyz si na to vzpomenu. Eva vse dukladne vydezinfikovala, ale stejne to bylo jen tak pro psychickej pocit, protoze vlastne ani nebylo videt, ze tam neco
delala. Mohl bych o tom kentaci napsat celej sloh, ale radeji Te toho usetrim.
Takze jsme byli radi, kdyz jsme jeli nekam na vejlet a nejradsi, kdyz jsme jeli
nazpatek domu, kde se clovek nemusi bat sednout si na prkynko, aniz by chytnul
zloutenku a nebo prinejmensim kapavku. Takze, ted jsme uz pres tyden doma.
Kolotoc se toci furt dokola, tak moc se toho nedeje, o vikendu zpravidla jezdime
do centra a vecer jdeme na nejakou parbicku k nekomu domu nebo si proste dame
nejakej chlast doma. Pristi mesic bysme chteli zacit chodit do skoly. Nasli jsme
kurz, kde vyucujou za 5.50 na hodinu. Nevim sice, jestli to neni drahy, ale mohlo
by to bejt aspon dobry. Hlavne ja to potrebuju, sice relativne dobre rozumim,
ale kdyz mam neco rict, tak je to tragedie. Uz vidim, jak tam prijdu a reknu
"rozvazte mi jazyk prosim".

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář