Jdi na obsah Jdi na menu
 


Deník z cesty po Africe- část 2.

26. 8. 2007
<html xmlns:v="urn:schemas-microsoft-com:vml"
xmlns:o="urn:schemas-microsoft-com:office:office"
xmlns:w="urn:schemas-microsoft-com:office:word"
xmlns:st1="urn:schemas-microsoft-com:office:smarttags"
xmlns="http://www.w3.org/TR/REC-html40">

<head>
<meta http-equiv=Content-Type content="text/html; charset=windows-1250">
<meta name=ProgId content=Word.Document>
<meta name=Generator content="Microsoft Word 11">
<meta name=Originator content="Microsoft Word 11">
<link rel=File-List
href="Denik%20cesty%20po%20Africe%202cast_soubory/filelist.xml">
<link rel=Edit-Time-Data
href="Denik%20cesty%20po%20Africe%202cast_soubory/editdata.mso">
<!--[if !mso]>
<style>
v\:* {behavior:url(#default#VML);}
o\:* {behavior:url(#default#VML);}
w\:* {behavior:url(#default#VML);}
.shape {behavior:url(#default#VML);}
</style>
<![endif]-->
<title>Deník cesty po Africe</title>
<o:SmartTagType namespaceuri="urn:schemas-microsoft-com:office:smarttags"
name="metricconverter"/>
<!--[if gte mso 9]><xml>
<o:DocumentProperties>
<o:Author>dtaubr</o:Author>
<o:LastAuthor>Martinka</o:LastAuthor>
<o:Revision>2</o:Revision>
<o:TotalTime>3</o:TotalTime>
<o:LastPrinted>2007-08-21T14:55:00Z</o:LastPrinted>
<o:Created>2007-08-26T15:27:00Z</o:Created>
<o:LastSaved>2007-08-26T15:27:00Z</o:LastSaved>
<o:Pages>1</o:Pages>
<o:Words>7232</o:Words>
<o:Characters>42673</o:Characters>
<o:Company>Komerční banka</o:Company>
<o:Lines>355</o:Lines>
<o:Paragraphs>99</o:Paragraphs>
<o:CharactersWithSpaces>49806</o:CharactersWithSpaces>
<o:Version>11.5606</o:Version>
</o:DocumentProperties>
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml>
<w:WordDocument>
<w:PrintFractionalCharacterWidth/>
<w:HideGrammaticalErrors/>
<w:DoNotHyphenateCaps/>
<w:DrawingGridHorizontalSpacing>6 b.</w:DrawingGridHorizontalSpacing>
<w:DrawingGridVerticalSpacing>6 b.</w:DrawingGridVerticalSpacing>
<w:DisplayVerticalDrawingGridEvery>0</w:DisplayVerticalDrawingGridEvery>
<w:UseMarginsForDrawingGridOrigin/>
<w:ValidateAgainstSchemas/>
<w:SaveIfXMLInvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid>
<w:IgnoreMixedContent>false</w:IgnoreMixedContent>
<w:AlwaysShowPlaceholderText>false</w:AlwaysShowPlaceholderText>
<w:DoNotShadeFormData/>
<w:Compatibility>
<w:SpaceForUL/>
<w:BalanceSingleByteDoubleByteWidth/>
<w:DoNotLeaveBackslashAlone/>
<w:ULTrailSpace/>
<w:DoNotExpandShiftReturn/>
<w:PrintColBlack/>
<w:ShowBreaksInFrames/>
<w:SuppressSpBfAfterPgBrk/>
<w:SwapBordersFacingPages/>
<w:ConvMailMergeEsc/>
<w:WW6BorderRules/>
<w:FootnoteLayoutLikeWW8/>
<w:ShapeLayoutLikeWW8/>
<w:AlignTablesRowByRow/>
<w:ForgetLastTabAlignment/>
<w:AutoSpaceLikeWord95/>
<w:NoSpaceRaiseLower/>
<w:LayoutRawTableWidth/>
<w:LayoutTableRowsApart/>
<w:UseWord97LineBreakingRules/>
<w:SelectEntireFieldWithStartOrEnd/>
<w:UseWord2002TableStyleRules/>
</w:Compatibility>
<w:BrowserLevel>MicrosoftInternetExplorer4</w:BrowserLevel>
</w:WordDocument>
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml>
<w:LatentStyles DefLockedState="false" LatentStyleCount="156">
</w:LatentStyles>
</xml><![endif]--><!--[if !mso]><object
classid="clsid:38481807-CA0E-42D2-BF39-B33AF135CC4D" id=ieooui></object>
<style>
st1\:*{behavior:url(#ieooui) }
</style>
<![endif]-->
<style>
<!--
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-parent:"";
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
text-align:justify;
mso-pagination:widow-orphan;
mso-layout-grid-align:none;
punctuation-wrap:simple;
text-autospace:none;
font-size:9.0pt;
mso-bidi-font-size:10.0pt;
font-family:Arial;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";
mso-bidi-font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:EN-US;}
h1
{mso-style-next:Normální;
margin-top:6.0pt;
margin-right:0cm;
margin-bottom:6.0pt;
margin-left:0cm;
text-align:justify;
mso-pagination:widow-orphan;
mso-outline-level:1;
mso-layout-grid-align:none;
punctuation-wrap:simple;
text-autospace:none;
font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:10.0pt;
font-family:Arial;
mso-bidi-font-family:"Times New Roman";
mso-font-kerning:0pt;
mso-fareast-language:EN-US;
font-weight:bold;
mso-bidi-font-weight:normal;}
h2
{mso-style-next:Normální;
margin-top:0cm;
margin-right:0cm;
margin-bottom:6.0pt;
margin-left:0cm;
text-align:justify;
mso-pagination:widow-orphan;
mso-outline-level:2;
mso-layout-grid-align:none;
punctuation-wrap:simple;
text-autospace:none;
font-size:12.0pt;
mso-bidi-font-size:10.0pt;
font-family:Arial;
mso-bidi-font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:EN-US;
font-weight:bold;
mso-bidi-font-weight:normal;}
h3
{mso-style-next:Normální;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
text-align:justify;
mso-pagination:widow-orphan;
mso-outline-level:3;
mso-layout-grid-align:none;
punctuation-wrap:simple;
text-autospace:none;
font-size:9.0pt;
mso-bidi-font-size:10.0pt;
font-family:Arial;
mso-bidi-font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:EN-US;
font-weight:bold;
mso-bidi-font-weight:normal;}
p.MsoNormalIndent, li.MsoNormalIndent, div.MsoNormalIndent
{margin-top:0cm;
margin-right:0cm;
margin-bottom:0cm;
margin-left:35.4pt;
margin-bottom:.0001pt;
text-align:justify;
mso-pagination:widow-orphan;
mso-layout-grid-align:none;
punctuation-wrap:simple;
text-autospace:none;
font-size:9.0pt;
mso-bidi-font-size:10.0pt;
font-family:Arial;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";
mso-bidi-font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:EN-US;}
p.MsoHeader, li.MsoHeader, div.MsoHeader
{margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
text-align:justify;
mso-pagination:widow-orphan;
tab-stops:center 8.0cm right 16.0cm;
mso-layout-grid-align:none;
punctuation-wrap:simple;
text-autospace:none;
font-size:9.0pt;
mso-bidi-font-size:10.0pt;
font-family:Arial;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";
mso-bidi-font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:EN-US;}
p.MsoFooter, li.MsoFooter, div.MsoFooter
{margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
text-align:justify;
mso-pagination:widow-orphan;
tab-stops:center 8.0cm right 16.0cm;
mso-layout-grid-align:none;
punctuation-wrap:simple;
text-autospace:none;
font-size:9.0pt;
mso-bidi-font-size:10.0pt;
font-family:Arial;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";
mso-bidi-font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:EN-US;}
a:link, span.MsoHyperlink
{color:blue;
text-decoration:underline;
text-underline:single;}
a:visited, span.MsoHyperlinkFollowed
{color:purple;
text-decoration:underline;
text-underline:single;}
p
{mso-margin-top-alt:auto;
margin-right:0cm;
mso-margin-bottom-alt:auto;
margin-left:0cm;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:12.0pt;
font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";}
span.orgz
{mso-style-name:org_z;}
span.hodnota
{mso-style-name:hodnota;}
/* Page Definitions */
@page
{mso-footnote-separator:url("Denik%20cesty%20po%20Africe%202cast_soubory/header.htm") fs;
mso-footnote-continuation-separator:url("Denik%20cesty%20po%20Africe%202cast_soubory/header.htm") fcs;
mso-endnote-separator:url("Denik%20cesty%20po%20Africe%202cast_soubory/header.htm") es;
mso-endnote-continuation-separator:url("Denik%20cesty%20po%20Africe%202cast_soubory/header.htm") ecs;}
@page Section1
{size:21.0cm 842.0pt;
margin:70.9pt 70.9pt 70.9pt 70.9pt;
mso-header-margin:22.7pt;
mso-footer-margin:19.85pt;
mso-footer:url("Denik%20cesty%20po%20Africe%202cast_soubory/header.htm") f1;
mso-paper-source:0;}
div.Section1
{page:Section1;}
/* List Definitions */
@list l0
{mso-list-id:-120;
mso-list-type:simple;
mso-list-template-ids:-436290286;}
@list l0:level1
{mso-level-tab-stop:18.0pt;
mso-level-number-position:left;
margin-left:18.0pt;
text-indent:-18.0pt;}
ol
{margin-bottom:0cm;}
ul
{margin-bottom:0cm;}
-->
</style>
<!--[if gte mso 10]>
<style>
/* Style Definitions */
table.MsoNormalTable
{mso-style-name:"Normální tabulka";
mso-tstyle-rowband-size:0;
mso-tstyle-colband-size:0;
mso-style-noshow:yes;
mso-style-parent:"";
mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt;
mso-para-margin:0cm;
mso-para-margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:10.0pt;
font-family:"Times New Roman";
mso-ansi-language:#0400;
mso-fareast-language:#0400;
mso-bidi-language:#0400;}
table.MsoTableGrid
{mso-style-name:"Mřížka tabulky";
mso-tstyle-rowband-size:0;
mso-tstyle-colband-size:0;
border:solid windowtext 1.0pt;
mso-border-alt:solid windowtext .5pt;
mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt;
mso-border-insideh:.5pt solid windowtext;
mso-border-insidev:.5pt solid windowtext;
mso-para-margin:0cm;
mso-para-margin-bottom:.0001pt;
text-align:justify;
mso-pagination:widow-orphan;
mso-layout-grid-align:none;
punctuation-wrap:simple;
text-autospace:none;
font-size:10.0pt;
font-family:"Times New Roman";
mso-ansi-language:#0400;
mso-fareast-language:#0400;
mso-bidi-language:#0400;}
</style>
<![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml>
<o:shapedefaults v:ext="edit" spidmax="2050"/>
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml>
<o:shapelayout v:ext="edit">
<o:idmap v:ext="edit" data="1"/>
</o:shapelayout></xml><![endif]-->
</head>

<body lang=CS link=blue vlink=purple style='tab-interval:1.0cm'>

<div class=Section1>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><b style='mso-bidi-font-weight:
normal'><i style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-size:16.0pt;
font-family:"Times New Roman"'>Martina a David – Expedice Afrika 2007 –
ztracený deník – 2.část<o:p></o:p></span></i></b></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman"'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><b style='mso-bidi-font-weight:normal'><span
style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:
CS'>D14 – Na Zanzibar – Pátek 13.7.2007<o:p></o:p></span></b></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'>Je pátek a čeká nás přejezd trajektem na Zanzibar, kde
strávíme následující 3 noci v&nbsp;kulturním hotelu u moře. Ne, že bychom měli
něco proti stanům, ale přece jenom už nám není dvacet. Ráno jsme vstávali v půl
šesté. Pilile nás nabádal, abychom si brali s&nbsp;sebou jen pár věcí. My si samozřejmě
bereme jeden celý velký batoh, protože si chceme nechat vyprat v&nbsp;hotelu prádlo.
Jak je všude plno prachu, tak máme věci po 14 dnech v Africe totálně černé. Po
snídani nasedáme do objednaných minivanů, které nás mají odvést do Daru
k&nbsp;hlavnímu trajektu na Zanzibar. Jsou opravdu mini. Sedačka, která
vizuálně vypadá jako pro dva lidi, je tak pro jednoho (Davida). Stísněni dojíždíme
k prvnímu trajektu, kterým se musíme dostat do Dar es Salaamu a tím pádem i k
druhému trajektu na Zanzibar. Jede s námi Pilile i Natasha, ale Pilile zůstane
v Daru, půjde k&nbsp;doktorovi na kontrolu. Nejdříve nám ale musí zajistit jízdenky
na trajekt. My zatím jdeme k&nbsp;trajektu. Docela nervy, trajekt měl už jet a
Pilile nikde. Kdyby nám trajekt ujel, jel odpoledne ještě jeden – katamaran
„Flying Horse“ – jezdí to za 4 hodiny, zatímco tento za hodinu a půl. Nakonec
na nás trajekt solidárně asi 30 minut počkal. Po cestě jsme chvíli sledovali
video, než jsme usnuli. Vzbudili jsme se těsně před příjezdem k&nbsp;ostrovu. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'>Klima se změnilo už v Daru, bylo vlhko a vedro. Zlatá
zima předchozích kempů. Po chvíli čekání na imigrační přepážce (Zanzibar sice
patří pod Tanzanii, ale má vlastního prezidenta, kontroluje pasy, dává do nich razítka
a mluví o nezávislosti) se přesunujeme do blízkého hotelu Maritime. Původní
idea byla, že před přesunutím se na pláž všichni strávíme jednu noc ve Stone Town,
což je stará část města Zanzibar (na souostroví Zanzibar). Stone Town je památka
dědictví UNESCO. Jenže je takové vedro, že většina lidí mění názor a chce hned
na pláž. Chvíli sledujeme, jak se všichni dohadují, jestli pojedou místní
levnou dopravou naskakujícím taxibusem „Dala-dala“ (cesta s&nbsp;tím trvá asi 4
hodiny, taxíkem hodinu) a v jakém levném hotelu budou spát a pak se s&nbsp;nimi
prozatím loučíme. S&nbsp;Holanďany, kteří mají dopředu sehnané ubytování na
východní pláži a již se nevrací, se loučíme na trvalo. Taxíkem odjíždíme do našeho
krásného hotelu, který jsme si přes Pilileho zamluvili už v Arushe. Alespoň na
tři dny chceme mít čistou postel, vlastní záchod, sprchu a svatý pokoj. Náš
hotel se nachází na nejkrásnější pláži Zanzibaru Nungwi, jmenuje Amaani Bungalows
a náš „bungalow“ má východ přímo do moře. Opravdu! Když vyjdeme na balkon, tak
je pod námi moře a cáká nám na nohy. Je to paráda! <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'>Konečně odpočinek! A v&nbsp;hotelu je také internet! David
se jde koupat, pak se jen tak procházíme po nádherné pláži, objednáváme si
„spice tour“ jako náš program na zítra a večeříme v&nbsp;restauraci našeho
hotelu. Následuje chvíle na internetu a pak si jdeme užívat pohodlí našeho
pokoje.<span style='mso-spacerun:yes'> </span><o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><o:p>&nbsp;</o:p></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><b style='mso-bidi-font-weight:normal'><span
style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:
CS'>D15 – Zanzibar, Spice Tour – Sobota 14.7.2007<o:p></o:p></span></b></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'>Zanzibar je známý jako ostrov koření, které se zde pěstuje
od dávných časů a které bývalo velmi lukrativní obchodní artikl. Zejména v 17.
století, kdy prý cena hřebíčku se rovnala jeho váze ve zlatě. Proto jsme hned
pro první celý den na Zanzibaru naplánovali túru koření, již zmiňovanou „spice
tour“. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'>Vyjíždělo se od našeho hotelu v 9 ráno a jen taktak
jsme to stihli, protože laxní obsluha dokáže protáhnout i nevalnou snídani na slušnou
dobu. Jeli jsme asi hodinu na jednu farmu ve vesnici Bububu, kde si nás vyzvedl
náš průvodce. Vypadal trošku jako čert, ale jinak byl velmi milý a uměl
nezvykle dobře anglicky. Jmenoval se Ramadan. Dále se k nám připojil asi 15-ti <span
style='mso-spacerun:yes'> </span>letý černoušek (Salomon), který jednak
fungoval jako obstarávač vzorků a dále vyráběl z listů různých palem pro nás
dárky. První koření, které jsme viděli, byl hřebíček. Roste na stromě, do jehož
koruny se vyšplhal náš mladý Šalamoun a nalámal nám plody – zrovna byl čas sklízení.
Hned jsme jeden ochutnaly a měl velmi silnou chuť. Další následoval kardamon, <span
style='mso-spacerun:yes'> </span>potom jsme ochutnávali citrónovou trávu a
potom pepř. Pepř roste jako popínavá rostlina na akátech a je to vlastně pepř všech
barev v jednom. Pokud je nezralý, je zelený. Pokud se zelený nechá uschnout, je
černý. Pokud se nechá dozrát je červený a pokud se oloupe, tak je bílý. Další
byl zázvorový kořen, skořicová kůra a kari listy. Kari neroste jako samostatné
koření, ale je to obvykle směsice 11 – 13 druhu koření. Toto všechno a ještě
mnohem více nám říkal Ramadan. Pak následovalo ochutnávání a očuchávání několika
druhů rostlin pro nás neobvyklých jmen jako ylang ylang a kurkuma. Feferonky
jsme raději neochutnávali, protože z těch pálily oči už jen při pohledu. Pak ještě
byla celá řada druhů, ale ty už si teď bohužel nepamatujeme. Kromě koření bylo
také na programu dne exotické ovoce. Začalo to ochutnáváním, kdy jsme byli
posazeni na kládu a “fruit man” nám to začal nosit. Karambola, mandarinky,
klementinky, grepy, 2 druhy pomerančů, durian (padající prý ročně zabíjí
několik lidí), banány, jack fruit, lichi, mango, papaya a pak ještě nějaké
další, co si taky nepamatujeme. To všechno jsme pak viděli ještě růst na
stromech. Procházení farmou, očuchávání, osahávání a ochutnávání zabralo něco přes
2 hodiny, ale byla to pro nás veliká zábava. Náš mladý Salomon mezi tím co
obstarával v korunách stromů vzorky, stačil ještě pro nás vyrobit kravatu,
dvoje “hodinky” na ruce, přívěšek žábu na krk, přívěšek sluníčko, košík na
vzorky, klobouk pro Davida a korunu pro mě. Nějaká koření jsme si na konci
prohlídky farmy koupili, ale bohužel většina jich nepřežila naše následující putování
po Africe. Rozloučili jsme se Ramadanem a Salomonem a pokračovali jsme dál do města
Zanzibar. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'>Pod termínem Zanzibar se rozumí několik věcí. Je to
jednak souostroví Zanzibar, které se skládá z hlavního ostrova Uyungwa a z menšího
ostrova Pemba a dalších asi 50 ostrůvků. Dále termín Zanzibar označuje název
hlavního města. Hlavní město se dělí na staré – Stone Town a na nové. Jelikož
Zanzibar byl dlouho pod arabskou (konkrétně ománskou) nadvládou, Stone Town je
spíše arabské město než africké, s arabskou architekturou, mešitami, úzkými uličkami
a trhy. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'>Po příjezdu do Stone Townu se nás ujal další průvodce
– Said. Byl to docela milý kluk, nerozuměl ale moc dobře anglicky (např. že
David vypadá v typické zanzibarské čepici jako idiot). Prohlídka po Stone Townu
zabrala asi 1,5 hodiny a sestávala z procházení těch úzkých uliček, návštěvy
pevnosti, kterou zde zanechali Portugalci, vylezení na střechu jednoho vysokého
hotelu, rozhledny po městě; návštěvy místa, kde býval trh s otroky a z prohlídky
místního trhu. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'>Pak jsme šli na oběd, který byl v ceně zájezdu. Byla
to typická zanzibarská voňavá “pilau” rýže s rybou. Obědem naše túra skončila a
následoval návrat do hotelu (okolo 15:00). Den pokračoval koupáním v moři,
povalováním se v&nbsp;pokoji, chvílí na internetu a byl zakončen výbornou a
relativně levnou večeří v restauraci hotelu Paradise. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'><!--[if gte vml 1]><v:shapetype id="_x0000_t75"
coordsize="21600,21600" o:spt="75" o:preferrelative="t" path="m@4@5l@4@11@9@11@9@5xe"
filled="f" stroked="f">
<v:stroke joinstyle="miter"/>
<v:formulas>
<v:f eqn="if lineDrawn pixelLineWidth 0"/>
<v:f eqn="sum @0 1 0"/>
<v:f eqn="sum 0 0 @1"/>
<v:f eqn="prod @2 1 2"/>
<v:f eqn="prod @3 21600 pixelWidth"/>
<v:f eqn="prod @3 21600 pixelHeight"/>
<v:f eqn="sum @0 0 1"/>
<v:f eqn="prod @6 1 2"/>
<v:f eqn="prod @7 21600 pixelWidth"/>
<v:f eqn="sum @8 21600 0"/>
<v:f eqn="prod @7 21600 pixelHeight"/>
<v:f eqn="sum @10 21600 0"/>
</v:formulas>
<v:path o:extrusionok="f" gradientshapeok="t" o:connecttype="rect"/>
<o:lock v:ext="edit" aspectratio="t"/>
</v:shapetype><v:shape id="_x0000_i1025" type="#_x0000_t75" alt="" style='width:.75pt;
height:.75pt'>
<v:imagedata src="Denik%20cesty%20po%20Africe%202cast_soubory/image001.gif"
o:href="http://ad.seznam.cz/impress?spotId=661367&amp;referer=email.seznam.cz&amp;r=0.232908"/>
</v:shape><![endif]--><![if !vml]><img width=1 height=1
src="Denik%20cesty%20po%20Africe%202cast_soubory/image001.gif" v:shapes="_x0000_i1025"><![endif]><o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><b style='mso-bidi-font-weight:normal'><span
style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:
CS'>D16 – Zanzibar, koupání s&nbsp;delfíny – Neděle 15.7.2007<o:p></o:p></span></b></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'>Na dnešek jsme si naplánovali výlet za delfíny na volné
moře. Jelikož náš hotel se nachází na severní straně ostrova na pláži Nungwi,
cesta za delfíny znamená dostat se na jižní stranu ostrova do místa zvaného
Kizimkazi. Z našeho hotelu odjíždíme chvilku po 7 hodině ranní, na místo pak přijíždíme
asi v 9:20. Po vybrání si potápěcích brýlí, šnorchlu a ploutví jdeme k naší
lodi, která nás má vést za delfíny. Kapitána nám dělá asi 40 letý černoch a
jeho syn. Hned po nalodění se převlékáme pod ručníkem do plavek a pro jistotu
si bereme záchranné vesty. Jsou obrovské 2-3 metrové vlny a naše loď střídavě
vyjíždí na vlnu a padá dolů – naštěstí jsme se před naloděním pojistili
kinedrilem. Nalezení delfínu trvalo asi 40 minut. Byla to přibližně 15-ti členná
skupinka a byla perfektně sesynchronizovaná v potápěni se a v nadechování se.
Kvůli opravdu velkým vlnám jsem si do vody netroufla, David tam ale vlezl a s
delfíny se snažil navázat kontakt. Ze začátku se mu to moc nedařilo, po chvíli se
ale k němu skupinka připojila a plavali asi 10 minut pohromadě. Byl z toho úplně
nadšený, byl od nich méně než metr. David šel nabrat dech na loď a po nějaké
době se do vody vrátil, ale bohužel už se mu znovu připojit k delfínům nepodařilo.
Přesto to byl další velký zážitek z naší cesty. Škoda jen, že byly takové vlny.
Báli jsme se vyndat kameru a foťák jsme měli venku jenom chvilku, každá pátá
vlna totiž přejížděla přes okraj naší loďky. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'>Po návratu na pevninu jsme se vydali naším autem nazpátek
na sever. Cílem byl Jozani Forest – les, kde žije skupina červených gueréz, endemických
a velmi ohrožených opic. V&nbsp;návštěvnickém centru nám přiřadili rančera,
který opice velmi rychle našel. Evidentně neměly žádný strach z lidi, i když&nbsp;
lidé jsou jejich úhlavní nepřítel. Protože opice devastují úrodu manga, místní
farmáři je považují za škůdce a snaží se je vybít. Fotek opic jsme po chvíli
nastříleli víc než dost a tak jsme se rozhodli pro oběd. David si dal pizzu s
chobotnicemi, já jsem si dala pilau rýži s kuřetem. Jenže kuře příliš připomínalo
to z naší školní jídelny a tak jsme skončila jen na té rýži. Po obědě jsme jeli
zpátky k našemu hotelu s malou zastávkou ve Stone Townu v&nbsp;lékárně.
Urgentně jsme potřebovali doplnit zásoby imodia a na trhu&nbsp;koupit nějaké
místní exotické ovoce, ať to imodium nekupujeme zbytečně. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'>Do našeho hotelu jsme přijeli okolo 15:30, poslední
koupání v moři a pak hodinka zaslouženého spánku. Před soumrakem jsme zašli na
internet přečíst si emaily a aktuální informace z domova. Tímto prakticky končil
náš pobyt na Zanzibaru. Zanzibar byl na naší cestě opravdu odpočinkový, přesto
to není úplně místo srovnatelné s plážovými středisky v Thajsku, Indonésii,
Mexiku a dalších populárních destinací.&nbsp;Moderní svět zde končí s plotem
hotelu. Také bezpečnost je zde otázkou a možná i díky všemožným varováním průvodců
a knih, člověk zde nemá pocit úplného bezpečí. Ale byli jsme zde příliš krátkou
dobu na to, abychom to mohli objektivně posoudit. Zanzibar je místo, kde se
narodil Freddie Mercury. Nikde&nbsp; o tom ale není ani stopy, protože Freddie
byl gay a to se v islámském světě téměř považuje za zločin. Zanzibar je místo s
historií. V 19. století byl východní africkou branou obchodu s otroky a v dobách
jeho největší slávy se každý rok na místním trhu s&nbsp;otroky prodávalo okolo
50 000 otroku. Zanzibar býval hlavní město Ománu v dobách, kdy byl pod ománskou
nadvládou.&nbsp;Je jedním z&nbsp;hlavních středisek swahilské kultury vzniklé
na pobřeží Keni a Tanzanie jako mix arabské a africké kultury a založené
převážně na islámských tradicích. Swahilština je dodnes oficiálním jazykem v těchto
zemích a mateřským jazykem na Zanzibaru. Kwaheri Zanzibare!<o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><b style='mso-bidi-font-weight:normal'><span
style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:
CS'>D17 – Zpátky na pevninu – Pondělí 16.7.2007<o:p></o:p></span></b></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'>Po delší době jsme si dopřáli luxusní spánek až do
osmi hodin a po snídani nás v 9:30 očekával náš šofér z&nbsp;místní cestovní
kanceláře Sun tours. Poslední cesta z pláže Nungwi do Stone Townu proběhla bez
větších&nbsp;problémů a v 10:40 jsme se nechali vyhodit u hotelu Maritim. Do 11
hodin, kdy máme mít sraz s&nbsp;ostatními, si dáme ještě kolu a možná něco k jídlu.
Jenže jídlo (pizza) by prý trvalo tak 30 minut a my jsme nechtěli přijít pozdě
na sraz, tak jsme zůstali jen u té koly. V&nbsp;11 hodin jsme byli na místě v
přístavu, jenže nikde nikdo. Tak jsme šli k&nbsp;místu nástupu na trajekt s tím,
že oni určitě dorazí. V 11:30 pořád nikde nikdo, trochu jsme znervózněli a
David je šel hledat - nic. Nakonec se objevili chvíli po 12-té hodině. Tvářili
se jakoby nic a když jsme jim řekli, že na ně čekáme už od 11, tak nás Dejna
politovala – přitom to byla ona, kdo svolával sraz na 11 = grrr. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'>Ve 12:30 odplouval trajekt a hned ze začátku začali
roznášet &quot;blicí&quot; pytlíky. Já jsem spala a David si samozřejmě nevzal,
že prý mu nebývá na lodi nikdy špatně. Asi po 15 minutách jsme s třesoucíma
rukama lovili v baťůžku poslední kinedrily a hledali nějaké pokud možno
neprůhledné igelitové tašky. Ta cesta opravdu stála za to. Trajekt byl přeplněný,
75% lidem bylo špatně a loď se vozila přes 2 hodiny po obrovských vlnách nahoru
a dolů. Naštěstí jsme to ustáli, i když&nbsp;horko těžko. Po vypotácení se z lodi
na nás čekal Pilile, který přijel už ráno s&nbsp;Korejkou Yujin (Jůdžín), aby
ji pomohl vyřídit malawijské vízum na ambasádě v Dar Es Salaamu. Bohužel jim na
ambasádě došly razítka, ale alespoň měla Yujin potvrzení, že si pro vízum byla.
Ptal se také nás, ale my jsme dělali, že nás se vízum netýká,&nbsp; podle informací
Ministerstva zahraničích věcí Česká republika dostane vízum na hranicích. Nicméně
Pilile byl z nás trochu&nbsp;nesvůj a tak jsme mu udělali radost a šli jsme s ním
ještě jednou na tu ambasádu, zatímco ostatní jeli dalším trajektem na ten poloostrov,
kde jsme měli kemp. Jenže na ambasádu jsme šli zbytečně, bylo už po 15-té hodině&nbsp;a
ambasáda zavírala v 15:00. Počkali jsme tedy na další trajekt a přijeli do
kempu Mikadi Beach právě včas, abychom mohli pomáhat s večeří. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'>Natasha nás totiž mezitím rozdělila do čtyř tříčlenných
skupin, naše se jmenovala&nbsp;Elephants a kromě nás tam byla ještě Yujin. Uvařili
jsme výborné kari (David z toho má ještě teď žluté tričko) a také takovou&nbsp;
africkou bábovku z banánů a&nbsp;sladkých brambor. U večeře jsme obvykle
sedávali v&nbsp;kruhu okolo ohně na skládacích stoličkách a každý večer Pilile
měl proslov o tom co nás čeká další den. Vzpomněli jsme si, že když jsme
odjížděli na Zanzibar, tak mu nebylo úplně dobře. Prý už je to dobré, byl u
doktora, ten mu udělal testy a byla to ta mrcha malárie, no tak to prý včera
vyležel a na zítra je ready řídit 10-12 hodin a 630km do Iringy. Chvilku jsme ještě
poseděli než jsme šli spát do “našeho” zeleného stanu. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><b style='mso-bidi-font-weight:normal'><span
style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:
CS'>D18 – Z&nbsp;Dar Es Salaam do Iringa – Úterý 17.7.2007<o:p></o:p></span></b></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'>Tento den jsme vstávali velmi brzo, čekala nás hodně dlouhá
cesta do Iringy. Vyjíždělo se už v 5:30 hned po sbalení stanů a zavazadel, na
snídani jsme stavěli až po cestě v jedné restauraci zhruba v 8 ráno (dali jsme
si španělskou omeletu = oblíbený africký termín popisující klasickou českou
vaječnou amoletu) a pokračovali hned dále. Po cestě jsme mimo jiné projížděli
jednou přírodní rezervací, kde jsme z&nbsp;okna našeho trucku viděli žirafy,
zebry a antilopy a dále jsme projížděli údolím baobabů, kdy po obou stranách
silnice rostly baobaby všech možných velikostí. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'>Během dnů jako byl tento, kdy jsme měli dlouhé
přejezdy, náš oběd sestával ze zastávky u silnice a udělej si sám sendviče.
Obvykle jsme si na toustový chleba namazali máslo, naskládali rajčata a
hlávkový salát a posypaly strouhaným sýrem.<span style='mso-spacerun:yes'>
</span>Ke konci jsme sendviče nemohli už ani vidět ... <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'>Cesta pokračovala dále a my jsme si v&nbsp;autě četli
Lonely Planet nebo hráli nějakou jednoduchou hru pro dva nebo se snažili
podřimovat. Nakonec jsme v podvečer dojeli do kempu Kisolonza Farm. Byl to asi
nejkrásnější kemp, v jakém jsme doposud byli. Bar byl taková typická africká chýše
(něco jako královský palác ve Rwandě), sprchy se vytápěly dřívím a takovým kotlíkem
vedle (bohužel, na nás vyšla sprcha studená, protože teplou vypotřeboval někdo
před námi), záchody vypadaly téměř evropsky s&nbsp;klasickým prkýnkem, jenom se
to nesplachovalo,ale padalo to do nějaké hluboké díry vespod. Kemp měl opravdu úžasnou
atmosféru. Hned po příjezdu na nás naběhl personál kempu a nabídl nám povýšit
bydlení ze stanu na chatku. Chatka velmi prostá, jedna queensize dvojpostel,
nad ní moskytiéra, svícení petrolejovou lampičkou (v kempu nebyla vůbec elektřina),
prostě úžasné. Večeře byla tentokrát objednaná v místní “restauraci”, hliněné
chýši. Menu byla kardamonová polévka,<span style='mso-spacerun:yes'>
</span>masové koule a tradiční kukuřičná pasta a bylo to docela dobré. Spát
jsme šli okolo 22:00 a spalo se&nbsp;moc krásně. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><b style='mso-bidi-font-weight:normal'><span
style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:
CS'>D19 – Z&nbsp; Iringa k&nbsp;jezeru Malawi – Středa 18.7.2007<o:p></o:p></span></b></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'>Opět pro změnu poměrně časné vstáváni v 6:00 a následný
odjezd směr Malawi. Z cesty už si moc nepamatujeme (deník dopisujeme se 14
denním zpožděním), jenom problémy na hranicích. Samozřejmě, neměli jsme vízum,
jako občané CZ vízum potřebujeme a Malawi na hranicích na silničních přechodech
vízum nedává (úředníci z&nbsp;našeho MZV tam asi jenom létají). Všechny ostatní
národnosti byly v pohodě, jenom my a Yujin, které nepomohl ani dopis z&nbsp;ambasády.
Prý nás tam asi nepustí a postavili si nás na stranu. Nervy na pochodu. Před začátkem
zájezdu bylo všem řečeno, že víza jsou každého jeho vlastní problém a jestli nás
někam nepustí, náš náklaďák pokračuje dál bez nás. Nechali nás čekat přibližně 30
minut v nejistotě, co bude. Nakonec nám vystavili speciální 3 denní omezené povolení
ke vstupu s tím, že musíme na nějaké imigrační zastupitelství v Malawi, kde nám
musí víza vydat. Uff, to byla úleva (dočasná). <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'>Následně šel David na hranicích měnit dolary za malawijská
kwacha doslova k “černým” obchodníkům, kteří měli výrazně lepší kurz než pohraniční
směnárna. Pilile nás varoval, že prý velmi často turisty nějakým způsobem
oberou: “if you win, you win, if you lose, you lose!” Naštěstí pro tentokrát
David “win”, ty peníze co dostal, nebyly bulharská leva ani prošlé losy a tak měl
z toho okázalou radost. Mezitím si ostatní připravovali v bezcelní zóně “oběd”.
<o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'>V podání overlanding tour oběd sestává z vlastní výroby
sendvičů z toho, co náklaďák dal. Natasha nám říkala, že má rozpočet 1,25
dolaru na osobu na jedno jídlo a s tím musí vystačit. Podle nás ve skutečnosti
vystačila i s míň. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'>Úspěšné přejetí malawijské hranice doprovázela úleva a
radost a jedna podstatná změna. Jako mávnutím proutku se změnili lidé. Tady
byli<span style='mso-spacerun:yes'> </span>všichni mnohem milejší. Pořád nám někdo
mával, takže než jsme dojeli k jezeru, tak nás slušně boleli od mávání ruce.&nbsp;
Po cestě jsme zase četli průvodce Lonely Planet a dočetli jsme se, že v Malawi byl
v roce 2005 velký hladomor, při kterém umřelo docela dost lidí. I na africký
kontinent je Malawi nesmírně chudá a zadlužená země. Všeobecně se očekává, že
se jí velká část dluhu odpustí tak jako dříve Zambii a dalším zemím v
regionu.<span style='mso-spacerun:yes'> </span><o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'>Přijeli jsme do kempu Chitimba na břehu jezera Malawi
a hned jsme zjišťovali, jestli je zde také možnost upgrade ze stanu na chatky. Byla.
Sice nic moc, ještě snad jednodušší&nbsp;než v Iringa, a bez kouzelné atmosféry,
ale byla. Naopak jezero Malawi atmosféru mělo a to sakra velikou. Svou rozlohou
připomíná moře. Je to třetí největší africké jezero, má délku 560 až <st1:metricconverter
ProductID="579 kilometrů" w:st="on">579 kilometrů</st1:metricconverter> a v
nejširším místě je široké <st1:metricconverter ProductID="75 kilometrů" w:st="on">75
kilometrů</st1:metricconverter>. Jezero Malawi leží ve velkém africkém údolí Great
Rift Valley, což je široká průrva vytvořená rozpínáním zemské kůry. Zabírá asi 25%
rozlohy státu Malawi a je nádherně modré a hodně teplé. Žije v něm na 600 druhů
ryb, v žádném jiném jezeře na světě jich tolik nežije. Bohužel, je v něm také
hlášen výskyt bilharzie. To ale Davida a některé další z naší skupiny od koupání
neodradilo. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'>Večer Pilile dělal průzkum, kdo má zájem jít další den
na pěší výlet do nedalekého městečka Livingstonia (prý 15km). Při tom trochu varoval,
že to je “big work”, protože tam je to pořád do kopce, zpátky - překvapivě - zase
z&nbsp;kopce, a že sám to šel už 3x, ale zítra určitě nepůjde. Přihlásili se
skoro všichni kluci včetně Davida (nešel Rob) + Julia a Yujin. Já jsem se
rozhodla si další den přispat a trochu si srovnat záda, protože cestování po
afrických silnicích jim dává opravdu zabrat. Bohužel v Chitimba nebyl žádný
internet, nešel nám ani telefon a tak nebylo příliš moc co dělat. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'>Večer jsme šli po několika drinkách na baru (pro
změnu) spát opět poměrně brzo.<o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<table class=MsoTableGrid border=1 cellspacing=0 cellpadding=0
style='border-collapse:collapse;border:none;mso-border-alt:solid windowtext .5pt;
mso-yfti-tbllook:480;mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt;mso-border-insideh:
.5pt solid windowtext;mso-border-insidev:.5pt solid windowtext'>
<tr style='mso-yfti-irow:0;mso-yfti-firstrow:yes;mso-yfti-lastrow:yes'>
<td width=457 valign=top style='width:342.8pt;border:solid windowtext 1.0pt;
mso-border-alt:solid windowtext .5pt;padding:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt'>
<p class=MsoNormal align=left style='text-align:left;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><b style='mso-bidi-font-weight:normal'><span
style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman"'>Oficiální název:</span></b><span
style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman"'> Malawská republika<o:p></o:p></span></p>
<p class=MsoNormal align=left style='text-align:left;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><b style='mso-bidi-font-weight:normal'><span
style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman"'>Hlavní město:</span></b><span
style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman"'> Lilongve<o:p></o:p></span></p>
<p class=MsoNormal align=left style='text-align:left;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><b style='mso-bidi-font-weight:normal'><span
style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman"'>Počet obyvatel:</span></b><span
style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman"'> 11,6 mil <o:p></o:p></span></p>
<p class=MsoNormal align=left style='text-align:left;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><b style='mso-bidi-font-weight:normal'><span
style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman"'>Nezávislost od:</span></b><span
style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman"'> 6. července 1964<o:p></o:p></span></p>
<p class=MsoNormal align=left style='text-align:left;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><b style='mso-bidi-font-weight:normal'><span
style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman"'>Měna:</span></b><span
style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman"'> malawiská kwacha (MK)
=100 centů<o:p></o:p></span></p>
<p class=MsoNormal align=left style='text-align:left;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><b style='mso-bidi-font-weight:normal'><span
style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman"'>Úřední jazyk:</span></b><span
style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman"'> angličtina, Chichewa,<o:p></o:p></span></p>
</td>
<td width=162 style='width:121.55pt;border:solid windowtext 1.0pt;border-left:
none;mso-border-left-alt:solid windowtext .5pt;mso-border-alt:solid windowtext .5pt;
padding:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt'>
<p class=MsoNormal align=center style='mso-margin-bottom-alt:auto;text-align:
center;mso-layout-grid-align:auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:
ideograph-numeric ideograph-other;mso-vertical-align-alt:auto'><o:p>&nbsp;</o:p></p>
</td>
</tr>
</table>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><b style='mso-bidi-font-weight:normal'><span
style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:
CS'>D20 – Výšlap do Livingstonia + Čaroděj – Čtvrtek 19.7.2007<o:p></o:p></span></b></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'>Zatímco já dnes budu odpočívat, David vstává brzy –
čeká ho „big work“. Proto ho nechám vylíčit události dnešního dne. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'>Takže, snídaně v 6:30, v 7:00 na nás před branou čeká
průvodce. Jmenuje se Wisdom (moudrost) a je to milej asi 22 letej kluk. Na ten
“big work” jde jen v pantoflích, takže to asi nemůže bejt tak zlý, jak se každej
tváří. Po 150 metrech se k nám přidává další černej týpek. Je to brácha
Wisdoma, jak se jmenuje, si nepamatuji, ale není to důležitý, protože si nechá říkat
“Mister Sweettalker”. Vypadá asi jako 16 letej Bob Marley, má hustý dredy a v
ruce takovou téměř evropskou toaletní brašničku na zip. Brzy se ukazuje, že v
taštičce má zásoby marihuany na cestu – Mr. Sweettalker je taky slušnej Mr.
Smoker a v neposlední řadě Mr. Entertainer. Marihuanu balil do normálního
linkovanýho papíru (tipnul bych to na jeho školní sešit) a celou cestu nás
bavil různými hláškami. Jak Wisdom tak Sweettalker uměli dobře anglicky.
Vlastně v&nbsp;Malawi uměli téměř všichni mladí obstojně anglicky. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'>Podle našeho průvodce měla být cesta do Livingstonia
15km, jenže k ceduli 15km jsme dorazili zhruba po hodině cesty. Naše skupina se
skládala z pěti našich 22 letých vysportovaných Angličanů, Bryana z USA, Julie
z Německa a jihokorejské Yujin. Jo a ještě šel s&nbsp;námi pes Wisdoma, kterýmu
říkali “Fetr” – pro mě neznámá rasa (asi míchaná), ale zřejmě trénovaná v běhání
do kopce. Výstup z Chitimba do Livingstonia je totiž prakticky pořád do kopce
po takový serpentinový cestě s&nbsp;20-ti očíslovanými zatáčkami. Angličani
rozjeli výstup ve slušným tempu, takže já, Bryan a Yujin jsme asi po půlhodině
trochu začali zaostávat, ale kluci na nás vždycky po chvíli gentlemansky počkali,
mezitím oddychli, aby pak vyrazili snad ještě rychleji než předtím. Fetr po cestě
střídavě odbíhal prohánět paviány a pak se zase vracel motat se pod nohy. Výstup
do Livingstonie průběžně zlepšoval výhled do krajiny a na jezero Malawi. Asi po
3 hodinách výstupu jsme měli první osvěžovací zastávku – vodopády. Voda padala
asi <st1:metricconverter ProductID="30 metrů" w:st="on">30 metrů</st1:metricconverter>
a nahoře tvořila takový malý přírodní bazén, takže většina z nás nelenila a šla
se vykoupat (plavky jsme měli s sebou, věděli jsme, že bude koupací zastávka).
Voda byla pekelně studená, vydržel jsem ve vodě asi 2 minuty, ale bylo to fakt
osvěžující. Po koupání následovala ještě další hodina pochodu, teda stoupání za
hlasitýho funění, než jsme dorazili do Livingstonia. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'>Livingstonia je pojmenována po Dr. Davidovi
Livingstonovi, skotském cestovateli a misionáři, který v polovině 19. století
podniknul 3 velké výpravy do Afriky. Byl prvním Evropanem, který se dostal v
roce 1859 k&nbsp;jezeru Malawi a pojmenoval ho jezero Nyasa. Informováním
britské veřejnosti výraznou měrou přispěl ke zrušení otrokářství a také podnítil
mnoho dalších misionářů k cestám do Afriky a šíření křesťanství. A taky asi
založil jednu brněnskou cestovku, protože ta se jmenuje po něm. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'>Livingstonia je i podle Lonely Planet jednou z největších
turistických atrakcí Malawi díky zachovalé koloniální architektuře a množství
historických objektů. Návštěvu jsme začali v prvním něco-jako-obchodě, všem nám
totiž po cestě došlo pití (a to jsem měl s sebou <st1:metricconverter
ProductID="2 litry" w:st="on">2 litry</st1:metricconverter> vody) a bylo také potřeba
se dobít něčím k jídlu. To by člověk nevěřil, jak těžko se baští sendvič, když
na něj smutně kouká 15 hladových malých dětí a jeden hladový pes. No nějak jsem
se s tím úspěšně vyrovnal, rozdal jsem 2 banány a prázdné láhve od vody (jo, dětem
v Malawi stačí k radosti málo) a pokračovali jsme dále. Další stop byl v místní
nemocnici, konkrétně v porodnici. Dovnitř jsem se nakonec odvážil jenom já se
Samem, který studuje na lékaře. Ostatním se tam nechtělo a vymlouvali se, že ženy
před porodem nebo po porodu zjevně nechtějí být vyrušované stádem bělochů. To
znělo rozumně, takže když nás nebylo stádo, ale jenom dva, tak to se nepočítá,
ne? Pokoje byly poměrně namačkané, nemocnice ale vypadala docela čistě a průvodce
nám dělal jediný tamní doktor, který byl velmi ochotný dělit se s námi o své zkušenosti.
Největším problémem, kterému čelí, je AIDS a neúměrná velikost plodu před porodem.
Na trávě venku se sušily vypraná prostěradla a celkově byla to zajímavá&nbsp;zkušenost.
Další zastávka byla u místní radnice s hodinami a pak návštěva muzea, které
bylo z části věnováno Dr. Livingstonovi a z části misionářům, kteří ho následovali
a Livingstonii založili. Poslední náš stop byl u starobylého kostela. Na cestu
dolů mi Mr. Sweettalker vyrobil pěknou hůl. Ze sestupů mívám trochu hrůzu,
protože mi už párkrát takhle bolely moje starý arterický kolena a tak hůl mi přišla
náramně vhod. Po cestě zpátky jsme nejdříve míjeli políčka manioku, kukuřice (v
Sweettalker terminologii „fucking mais“) a dalších místních plodin, než jsme se
napojili na naši původní cestu. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'>Do kempu jsme dorazili okolo 16-té hodiny&nbsp;a všichni
jsme toho měli dost. Hned jsme šli na pivo a vykoupat se do jezera. Martina už
na mě čekala a že se tady nudila a chce se jít podívat do místní vesnice na
doktora čaroděje. Bože, jak mě boleli nohy a nechtělo se mi, ale co jsem mohl dělat?
Do vesnice nás odvedl Wisdom a čaroděj hned začal dělat v temný hliněný chatce
přípravy. Wisdom nás zatím provedl po vesnici a ukázal nám magický dřevo u čarodějovýho
baráku. Pak se ozvali bubny a bylo nám naznačeno, že čaroděj na nás už čeká. V
chýši bylo opravdu hodně temno a tak jsme jen rozeznali postavu v něčem zeleném
sedět na židli. Martinka si sedla před něj na rohožku a já to natáčel. První
bylo vyjednávání o ceně za proroctví. Čaroděj neuměl ani slovo anglicky a tak
jsme tam ještě měli dalšího Wisdomovýho bratra jako překladatele. Nakonec jsme
to usmlouvali na 400 malawijskech kwacha a začalo to. Pekelný bubnování a cinkání
železných cetek, které měl čaroděj na sobě. Chvíli epilepticky tancoval na židli,
pak se zvednul a začal zvonit a &nbsp;tancovat a navíc ještě pískat na píšťalku
– hroznej vyrvál. Pak naznačil Martince, aby se zvedla&nbsp;a ta se nedala
dlouho pobízet. Pak sáhnul čaroděj i po mě. Takhle nějak jsem si vždycky
představoval CzechTech. Mezitím ten strašnej řev přilákal zbytek vesnice, který
se díval oknem jak čaroděj píská/čaruje a my tancujeme a tak se k tomu řevu zevnitř
ještě přidal hlasitej smích z venku. Při tancování se mnou čaroděj každou chvíli
na mě&nbsp;vybaf, což jsem mu začal oplácet a z toho byl úplně na větvi. Musel
si myslet, že jsem u nás taky asi čaroděj. Pak to ustalo a začal nám dokazovat
svoje schopnosti s&nbsp;tím, co “vidi”. Že jsme šťastnej páreček, kterej nemá
problémy, že jsme spolu šťastný a další plky – fakt sranda. Občas přidal nějakej
skutečnej fakt, kterej jsem ráno po cestě stačil prozradit Wisdomovi. Nakonec řekl,
že se můžeme ptát. Chtěl jsem udělat radost mamince a tak jsem se ptal na děti
– prej budeme mít <st1:metricconverter ProductID="2 a" w:st="on">2 a</st1:metricconverter>
pokud budeme chtít, tak 3. 1 kluka a 2 holky. Kdy? To přesně nemůže říct, protože
to neovládá on (no ještě aby, to by pak určitě byli černý). No a pak už jsme z
něj nic dalšího rozumnýho nedostali, takže jsme pěkně poděkovali, zaplatili 400
kwacha a šli zpátky na večeři do kempu. Cool zážitek a máme to natočený!<br>
&nbsp;<o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><b style='mso-bidi-font-weight:normal'><span
style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:
CS'>D21 – Přejezd do Chinteche – Pátek 20.7.2007<o:p></o:p></span></b></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'>Dnešní den
přejíždíme po západním pobřeží jezera Malawi ze severu do přibližně jeho
centra. Náš další kemp, kde strávíme 2 následující noci, je v&nbsp;blízkosti
městečka Chinteche. Na kilometry to není příliš dlouhý přejezd -
v&nbsp;porovnání s&nbsp;těmi předešlými. Protože ale dnes musíme vyřídit víza
pro nás, čeká nás zastávka v&nbsp;třetím největším městě Malawi v Mzuzu.<span
style='mso-spacerun:yes'> </span><o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'>Do Mzuzu jsme
dorazili přibližně po <st1:metricconverter ProductID="150 km" w:st="on">150 km</st1:metricconverter>
a rozdělili jsme se do dvou skupin. Ti,co mají víza vystupují na „hlavní třídě“
a mohou jít nakupovat a na internet no a my pokračujeme s&nbsp;Pililem, musíme
na místní imigrační centrálu. Pilile nabírá jednoho místního mladíka Simona a
ten nám ukazuje cestu a doprovází nás do budovy. Je 10 hodin dopoledne a sraz
s&nbsp;ostatními máme v&nbsp;půl dvanácté. Hned bylo jasné, že tento čas byl
příliš optimistický. Tady dneska budeme asi i spát. Místnost byla rozdělena
přepážkou na dvě části. Za přepážkou 4 úředníci, před přepážkou asi 15 žadatelů
o něco, nevíme co jele určitě ne malawijská víza. Snažíme se prodrat
k&nbsp;přepážce, něco jako systém front a pořadí zde neznají. Bijeme se i za
méně rvavou Juši (tak přezdíváme Yujin). Když se probijeme a vysvětlíme, co
chceme, dostaneme formuláře a jdeme je vyplňovat na zadní zeď místnosti.
Formuláře byly ve skutečnosti dva, druhý se vyplňoval přes kopírák. Samozřejmě
mě sešili ty formuláře obráceně a ten druhý se vyplňoval na špatnou stranu. A
samozřejmě jsem to zjistila až když jsem to vyplnila. No nic, další skrumáž,
další vyplnění a odevzdáváme i s&nbsp;pasy. Super, ještě nebylo ani 11, to
bychom snad mohli stihnout. V&nbsp;ten moment si všímáme, že nejsme jediní
běloši v&nbsp;této místnosti, je tam ještě jeden starší páreček ve věku něco
přes 60 let. Pouštíme se s&nbsp;nimi do debaty. Jsou to Švýcaři, co žijí 40 let
v&nbsp;Jihoafrické republice (v Johannesburgu) a<span
style='mso-spacerun:yes'> </span>evidentně to tam milují. Povídáme si o všem
možném, od Nelsona Mandely až po mistrovství světa ve fotbale v&nbsp;roce 2010,
které se právě bude konat v JAR. Prý místní gangy se už nemůžou dočkat až
turisti přijedou. Mezitím po očku sledujeme, co se děje za přepážkou. Nic. Buď
tam naše pasy leží nebo si někdo se zájmem prohlíží v&nbsp;nich razítka nebo
nic. V&nbsp;&frac12; dvanácté je jasné, že na sraz včas nebudeme. No nic, teď
nám už neujedou. Sláva, berou naše pasy a volají nás. Prý máme zaplatit víza,
berou ale jenom kwacha a ne dolary. Juši nemá a utíká si vyměnit. My sice máme
(vízum je v&nbsp;ceně asi 20USD), ale tím pádem pak už žádné nemáme a tak
následně posílám Davida taky vyměnit. Naštěstí směnárna je blízko, vrací se po
10 minutách a pro změnu odcházím já hledat se Simonem záchod (v&nbsp;budově prý
žádný není). To bylo na déle, záchod byl až na nějakém tržišti (klasicky
špinavý a placený). Po návratu jsme pokračovali v&nbsp;obdivování neefektivity
malawijských úředníků. Když už se zdálo, že dělají něco s&nbsp;našimi pasy, tak
požádali nás všechny, kdo jsme byli v&nbsp;té místnosti, ať jdeme pryč, protože
je půl jedné a oni mají teď 2 hodiny přestávku na oběd. To bylo buď na slzy
nebo na pěsti. Pilile, který za námi krátce předtím dorazil, začal být poprvé
od té doby co jsme ho poznali nervózní. Vehementně jsme se snažili to tak
nenechat a tlačili jsme se a pokřikovali jsme a – úspěch. Úředníci na nás
ukázali, ať prý 5 minut počkáme a vízum nám tedy ještě udělají. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'>Přijeli jsme za
ostatními, kteří posedávali před jedinou samoobsluhou v&nbsp;Mzuzu. Všichni
měli nakoupeno a my ani vodu. Naštěstí ani Pilile neměl nakoupeno a tak jsme
ještě vyrazili na superrychlý nákup. Hitem nákupu byly křupky, co vypadaly jako
lidské prsty (a podobně i chutnaly).<span style='mso-spacerun:yes'> </span>A
jelo se dál.<o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'>Kemp byl vzdálený
od Mzuzu už jenom 70km a tak jsme ve tři hodiny si balili obědový sendvič už v&nbsp;kempu
Chinteche Inn. Kemp byl mimořádný s&nbsp;krásnou písčitou pláží a jezero
nevypadalo jako jezero, ale jako moře se slušnými vlnami o velikosti okolo
jednoho metru. Hned se ptáme po ubytování v&nbsp;chatce, ale prý není.
Postavili jsme si stan, ale pak přišel Rob s Natali, že pokoje jsou, jenom jsou
trošku dražší. V&nbsp;našem stanu tedy spal Sam a my jsme si šli užívat krásný
pokoj se zahrádkou a s&nbsp;výběhem do „moře“. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><b style='mso-bidi-font-weight:normal'><span
style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:
CS'>D22 – V Chinteche – Sobota 21.7.2007<o:p></o:p></span></b></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'>Den začal snídaní
do postele. David zaskočil k&nbsp;trucku v&nbsp;době hromadné snídaně a přinesl
mi toustový chleba namazaný oříškovým máslem. „Peanut butter“ je v&nbsp;Africe
stejně populární jako v&nbsp;USA a je k&nbsp;dostání i v&nbsp;těch
samoobsluhách, kde kromě něj již nic jiného nemají. Jenže oříškové máslo není
nuttela a tak <span style='mso-spacerun:yes'> </span>mi jeden krajíček bohatě
stačil. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'>V&nbsp;našem
kempu/hotelu byla možnost zúčastnit se nějaké z&nbsp;nabízených placených
aktivit - od jízdy na kajaku a na banánu přes výlety za pozorováním ptáků až po
kulturní výlety za lidmi a jejich tradicemi. Rozhodli jsme se zvolit variantu
válení na pláži. To nám přišlo dost cool and cheap.<span
style='mso-spacerun:yes'> </span>Neplatit za nic u vody se ukázalo jako moudré
rozhodnutí. Jak jsme už psali, jezero Malawi ví, co jsou to vlny. Bryan
rozhodně nevyužil svojí hodinku v&nbsp;kajaku a po pár minutách a třech
eskymákách tahal loďku z&nbsp;vody ven. Zlatým hřebem dne ale bylo pozorování
skupinky čtyř děvčat, co se rozhodly pro jízdu na banánu. Banán je nafukovací
válec, ve tvaru banánu, který se přiváže za motorový člun. V našem dosavadním
chápání sranda spočívala v&nbsp;tom, že na banánu lidi jedou a křičí a řidič
člunu se snaží ty banánisty shodit v&nbsp;zatáčce. Tady to ale fungovalo jinak,
tady byla sranda dělána pro ty, co jsou na břehu a stála za tu námahu skočit si
do pokoje pro dalekohled, aby byl ještě lepší výhled. Prvních 30 minut se děvčata
snažila vylézt na banán. Pořád dokola a neúnavně to samé. Tři dívky vylezly,
lezla čtvrtá, bum všechny do vody, tři vylezly, lezla čtvrtá, bum všechny do
vody, a tak dále. Jen se holky střídaly v&nbsp;pořadí a v&nbsp;místech na
banánu. Ze začátku tahle sekvence šla dost rychle, pak se asi začala projevovat
únava. A pak na to přišly. Jedna si vlezla do loďky a na banán lezly jen tři =
jak jednoduché Tím pádem měly vyřešený problém nasedání. Jenže jak se udržet
při jízdě? Prostě to nešlo a padaly a padaly a pak už nám jich bylo líto a
přestali jsme se na to dívat. David se párkrát vykoupal, já jsem dala přednost
slunění. Odpoledne jsme si skočili do hotelové restaurace na palačinku
s&nbsp;banánem a šli jsme se sami podívat do místní vesnice, kde jsme udělali
několik pěkných fotek lidí. Těsně před vchodem do našeho kempu stáli prodavači
suvenýrů (v Africe se používá anglický termín „curio“). Malawijské curio je buď
něco vyřezávané ze dřeva nebo obraz s&nbsp;lokálními motivy namalovaný na papíře.
Velmi známé a pěkné jsou malawijské vyřezávané židle a stoly. David se hodně
snažil, na nákup židle mě ale nepřemluvil. Abych uspokojila jeho nízké pudy,
koupili jsme dřevěnou zarážku za knížky ve tvaru nosorožce. Teda koupili tak,
že jsme ji vyměnili za jedno jeho tričko (to je v&nbsp;Malawi a v Zambii
obvyklý způsob obchodu). Pak jsme šli zpátky relaxovat k&nbsp;jezeru a pak
ještě nás napadlo, že by bylo dobré přivézt domu vyřezávané přívěšky
s&nbsp;nápisem „maminka“ a s&nbsp;hrochem na druhé straně a tak jsme ještě
rychle zaběhli na ten trh zadat zakázku a s&nbsp;dalším tričkem o dvě hodiny
později vyzvednout přívěšky. Tento den na nás opět vyšla služba v&nbsp;kuchyni
a všichni nám pak poděkovali za dobré jídlo. Byla sobota večer. V&nbsp;Čechách
David obvykle<span style='mso-spacerun:yes'> </span>jednou za čas zajde
v&nbsp;sobotu s&nbsp;kamarády na pivo a pak prospí půlku neděle s&nbsp;bolestí
hlavy. V&nbsp;Malawi čistě náhodou zrovna v&nbsp;sobotu večer objevil láhev
whisky z&nbsp;letiště z&nbsp;Amsterdamu a zatímco já šla spát, pokračoval
v&nbsp;popíjení u táboráku na břehu jezera až do půlnoci.<o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><b style='mso-bidi-font-weight:normal'><span
style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:
CS'>D23 – Luwawa Forest – Neděle 22.7.2007<o:p></o:p></span></b></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'>Ráno jsme se
rozloučili s&nbsp;jezerem Malawi a vyrazili směr Luwawa Forest. Davida bolela
hlavička. Po cestě jsme míjeli plantáže kaučukovníku, kdy na stromech byla
částečně ořezána kůra a do přidělané misky stékal surový kaučuk = bílá lepkavá
hmota nevábné vůně. První větší zastávkou na cestě byl velký curio market a já
zase musela tahat Davida od malawijských židlí. Situaci mi notně zkomplikovala
Dejna, která si jednu velkou židli koupila a všude se s&nbsp;ní chlubila. Židle
byla opravdu pěkná, nám se ale domu prostě nehodí. Tečka. David si koupil
pohledy, aby pak každému do nich napsal, že je koupil na „černém trhu“,
v&nbsp;domnění, že to je vtipné. Další zastávkou bylo město Nzuzu. To město,
kde jsme před dvěma dny čekali několik hodin na malawijská víza. Tentokrát jsme
měli čas si zajít na internet a v&nbsp;klidu nakoupit v&nbsp;místní Sopritte
samoobsluze. Před samoobsluhou jsme dokoupili banány a mandarinky od pouličních
prodavačů a také jsme udělili výchovnou lekci jednomu dítěti, které po tom, co
od nás dostalo banán, hodilo šlupku na zem. Snad si to bude pamatovat i pro
příště. Pak už jsme jeli přímo až do Luwawa Forest. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'>Do pěkného kempu
v&nbsp;borovicovém lese jsme dorazili okolo jedné odpoledne. Ubytovali jsme se
v&nbsp;pěkné chatce a <span style='mso-spacerun:yes'> </span>po rychlém obědě
(pro změnu sendvič) jsme vyrazili sami dva na procházku do původního domorodého
lesa („indigenous forest“), kde mají být zajímavé rostliny a stromy.
V&nbsp;kempu bylo možné dělat další aktivity; půjčit si horská kola, jezdit na
kánoi nebo na kajaku na místním jezeře, jít pozorovat místní ptáky apod.
Nabízeli nám průvodce, ale my jsme se rozhodli, že nám stačí mapa a nechali
jsme si popsat trasu. Ten den bylo trošku zataženo a v&nbsp;Luwawa forest bylo
chladno. První část cesty vedla přes eukalyptový lesík (krásně to tam vonělo) a
pak se zabočilo do toho domorodého lesa, který vypadal trochu strašidelně.
Cesta byla udělaná jako naučná stezka s&nbsp;cedulkami a popiskami na různých
divných stromech. Co všechno tam bylo si už nepamatujeme, ale vycházka to byla
moc pěkná a to minimálně do momentu, kdy David začal plašit, že jsme asi
zabloudili. Bylo půl páté, začalo se smrákat, lesík houstnul a my jsme
zrychlili. Zmizely cedulky, zmizely šipky a my jsme začali přemýšlet, jaké to
asi je nocovat v&nbsp;takhle speciálním lese. Než jsme do domysleli, vylezli
jsme zase na té hlavní cestě u eukalyptového lesíka a za chvíli byli zpátky v
kempu. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'>Ten den byla
výborná večeře, tedy pokud jste měli štěstí. Skupina „Buffalo“ v&nbsp;čele
s&nbsp;Omarem připravovala steaky - některé byly<span
style='mso-spacerun:yes'> </span>fantastické, některé syrové. Nic se ale
nevyhodilo, ty nedojedené snědl místní pejsek. Pilile nás po večeři poinformoval,
že musíme zítra velmi brzy vstávat, protože nás čeká dlouhý přejezd po špatných
silnicích do Zambie a tak jsme šli brzy spát.<o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><b style='mso-bidi-font-weight:normal'><span
style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:
CS'>D24 – Z&nbsp;Malawi do Zambie – Pondělí 23.7.2007<o:p></o:p></span></b></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'>Po snídani brzy
ráno jsme se náklaďákem doslova probíjeli lesem pryč z&nbsp;Luwawa. Napojili se
na hlavní silnici a asi po hodině jízdy kousek u města Kasane nabourali. Prudký
brždění, bác. Nejdříve jsme se fakt vylekali, že to někdo venku odnesl. Ale odřeli
jsme další menší náklaďák, který měl na korbě alespoň 15 lidí a všichni něco
malawijsky nadávali. Jak jsme to pochopili, naše vina to nebyla, my jsme byli
na hlavní a oni vyjížděli z&nbsp;vedlejší. Proto asi taky hned zmizeli, zatímco
my jsme čekali na policii. Pilile potřeboval zprávu pro cestovku, jinak by prý musel
hradit škody ze svého platu. Škody nebyly velké, náš náklaďák má vepředu<span
style='mso-spacerun:yes'> </span>železné traverzy pro podobné případy a tak to
odneslo jen to, co přečuhovalo tj. blinkry a nárazníky nad kolem. Naštěstí jsme
byli velmi blízko města, policie se dostavila ani ne asi za hodinku (kdo má
s&nbsp;tím zkušenosti, tak ví, že u nás to trvá rozhodně déle). Pilile musel
s&nbsp;nimi na stanici a tak jsme z&nbsp;Kasane odjížděli až po obědě. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'>Přejezd
malawijsko-zambijské hranice proběhl bez větších potíží. Opět zde byli ilegální
měniči peněz, tentokrát už jsme ale neriskovali a měnili až ve směnárně za
hranicemi ve městě Chipata. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'>Jeli jsme dál po
slibovaných špatných silnicích průměrnou rychlostí 10-30km v&nbsp;hodině a
stálo to za to. V&nbsp;jednom místě u cesty se prodávalo dřevěné uhlí, Pilile
skočil koupit pytel, asi ať máme na čem dělat večeři. Ten prodavač - nikdy jsem
neviděla na nikom tak roztrhané tričko a kdybychom neměli zavazadla
v&nbsp;zadní části vozu, tak bychom mu určitě nějaké věnovali. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'>Do kempu Luangwa
Wildlife na břehu řeky Luangwa jsme přijeli za tmy okolo osmé večer. Vzhledem
ke zpoždění způsobené tou bouračkou to byl velmi dobrý čas – prý Japonci tu staví
novou silnici a už mají kus hotový a proto jsme tam tak brzo. Čekal na nás
„manažer“ kempu a dostali jsme školení. Jsme v&nbsp;národním parku South
Luangwa (podle Lonely Planet nejlépe střežené tajemství Afriky), žije zde mnoho
zvěře a to nejen roztomilých antilop. Kemp není nijak oddělen plotem a zvířata
mají ve zvyku procházet se po kempu. Po setmění raději neopouštět stan. My jsme
si povýšili stan na chatku, která byla vzdálená asi <st1:metricconverter
ProductID="400 metrů" w:st="on">400 metrů</st1:metricconverter> od stanů.
V&nbsp;žádném případě po setmění se nesmí tato trasa chodit pěšky. Barman na
baru vás odveze. Kdyby někdo přece jen šel ven a potkal lva, tak se mu postavit
čelem, udělat se větší, zvednout ruce nad hlavu a křičet LION!!! Někdo určitě
přijde pomoct (to bych chtěla vidět). Nevypadalo to, že by si dělal srandu....
Po večeři jsme se nechali odvézt k&nbsp;naší chatce, biolitem udělali pogrom na
komáry (v South Luangwa NP nejsou jen malaričtí anofelesové, ale také tse-tse,
co přenáší spavou nemoc) a šli spát pod moskytiéru. Za hlasitých zvuků divoké
přírody se nám krásně usínalo (tedy snad si to dobře pamatuji). <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<table class=MsoTableGrid border=1 cellspacing=0 cellpadding=0
style='border-collapse:collapse;border:none;mso-border-alt:solid windowtext .5pt;
mso-yfti-tbllook:480;mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt;mso-border-insideh:
.5pt solid windowtext;mso-border-insidev:.5pt solid windowtext'>
<tr style='mso-yfti-irow:0;mso-yfti-firstrow:yes;mso-yfti-lastrow:yes'>
<td width=489 valign=top style='width:366.9pt;border:solid windowtext 1.0pt;
mso-border-alt:solid windowtext .5pt;padding:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt'>
<p class=MsoNormal align=left style='mso-margin-bottom-alt:auto;text-align:
left;mso-layout-grid-align:auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span class=orgz><b style='mso-bidi-font-weight:
normal'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman"'>Oficiální
název:</span></b></span><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman"'>&nbsp;<span
class=hodnota>Zambijská republika</span><br>
<span class=orgz><b style='mso-bidi-font-weight:normal'>Hlavní město:</b></span>&nbsp;<span
class=hodnota>Lusaka</span><br>
<span class=orgz><b style='mso-bidi-font-weight:normal'>Počet obyvatel:</b></span>&nbsp;<span
class=hodnota>10 mil</span><br>
<span class=orgz><b style='mso-bidi-font-weight:normal'>Nezávislost od:</b></span>&nbsp;<span
class=hodnota>24.10.1964</span><br>
<span class=orgz><b style='mso-bidi-font-weight:normal'>Měna:</b></span>&nbsp;<span
class=hodnota>zambijská kwacha (K) =100 ngwee </span><br>
<span class=orgz><b style='mso-bidi-font-weight:normal'>Úřední jazyk:</b></span>&nbsp;<span
class=hodnota>angličtina</span></span></p>
</td>
<td width=163 style='width:122.05pt;border:solid windowtext 1.0pt;border-left:
none;mso-border-left-alt:solid windowtext .5pt;mso-border-alt:solid windowtext .5pt;
padding:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt'>
<p class=MsoNormal align=center style='mso-margin-bottom-alt:auto;text-align:
center;mso-layout-grid-align:auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:
ideograph-numeric ideograph-other;mso-vertical-align-alt:auto'><o:p>&nbsp;</o:p></p>
</td>
</tr>
</table>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><b style='mso-bidi-font-weight:normal'><span
style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:
CS'>D25 – Safari v&nbsp;South Luangwa NP – Úterý 24.7.2007<o:p></o:p></span></b></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'>Brzy ráno ještě
za tmy jsme potřebovali odvézt k&nbsp;naší skupině u stanů. Auto jsme domluvili
na 6:40, přijelo v&nbsp;6:55. Už jsme začínali nervóznět, protože v&nbsp;7:00
byl odjezd na safari. Jeli jsme dvěmi speciálně upravenými auty. Zatímco
v&nbsp;Serengeti měla auta otevírací střechu, zde žádná střecha nebyla. Za
řidičem byly 3 řady sedaček - podobně jako v&nbsp;kině – každá řada vyšší než
ta před ní. V&nbsp;Serengeti auta zelená, zde bílá. A už se jelo. Sloni před
mostem, hroši v&nbsp;řece (speciálně jeden pózoval s&nbsp;volavkou na
zádech),<span style='mso-spacerun:yes'> </span>první krokodýli, hrající si
paviáni atd. Krajina v&nbsp;South Luangwa byla také jiná než v&nbsp;Serengeti,
byla porostlá stromy, hodně stromů ale bylo zdevastovaných od slonů. Jezdili
jsme asi do 10 hodin. Viděli jsme hodně druhů antilop včetně poměrně vzácných
puku, potom kudu a vodušky (waterbuck), hodně zeber a také z&nbsp;bezprostřední
blízkosti stádo afrických buvolů. Také si před námi hrála 4 prasata
bradavičnatá (warthog). <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'>V&nbsp; 10 hodin
jsme měli přestávku na čaj a na mufina a vyměnili jsme se s&nbsp;tou druhou
skupinou. Zatímco my jsme jezdili, oni chodili. South Luangwa je jedním
z&nbsp;mála parků, kde se dělá walking safari. Naše safari bylo půl jezdit, půl
chodit. To, že se v&nbsp;chodící půli jedná o nebezpečnou zábavu, dokazoval
přidělený ozbrojený strážce parku. Pořád se rozhlížel dokola a nevypadal vůbec
klidně. Jinak by si ale člověk připadal jako v&nbsp;nějakém bezpečném lesíku.
Kromě pozorování zvěře největší zábavou na walking safari byla analýza bobků,
speciálně od těch teritoriálně laděných zvířat jako jsou samci hroši – to se
ale nedá popsat, to se musí vidět. Po cestě pěškobusem jsme neviděli tolik
zvířat jako když se jezdí. Viděli jsme slona, bohužel nám bylo dovoleno
přiblížit se k&nbsp;němu jen na <st1:metricconverter ProductID="50 metrů"
w:st="on">50 metrů</st1:metricconverter>. Prý sloni v&nbsp;South Luangwa zabijí
ročně nejvíce lidí, víc než hroši nebo krokodýlové. Nejhorší jsou prý samice
s&nbsp;mladými. Slon se na nás podíval a dál likvidoval široko daleko jediný
zelený strom. My jsme pokračovali dále a fotili se se zebrami a s&nbsp;paviány.
Dostali jsme několik poučných lekcí na téma poznávání stop a i dalších. Například
když je vysoké křoví ožrané odshora dolů, tak jak je to v&nbsp;přírodě chytře
rozdělené, protože nejvýše to ohlodá žirafa, pod ní elefant nebo kudu, pod nimi
impaly a puku a ještě níže gazely a aby to nesežrali celé, tak křoví má ostré
trny tam, kde nechce, aby bylo ožrané vůbec. Zvířata, která jedí u země se nazývají
grazers, zvířata co jedí ze vzduchu jsou browsers, a asi nejdůležitější, rozdíl
mezi samicí a samcem zebry je v tom, že samec je černý s&nbsp;bílými pruhy,
zatímco samice je bílá s&nbsp;černými pruhy, ale na to se nechal nachytat jenom
David. Ušli jsme celkem asi <st1:metricconverter ProductID="4 km" w:st="on">4
km</st1:metricconverter>, viděli jsme několik druhů ptáků včetně největšího
zoborožce a nakonec jsme se setkali s&nbsp;druhou skupinou zpátky u našeho
auta. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'>Následovala cesta
zpátky do kempu, oběd (pro změnu sendvič) a konečně jsme si za bílého dne mohli
projít těch 400 metrů od stanů k&nbsp;chatce. Šli jsme podél řeky a viděli jsme
slony a ponořené hrochy.<span style='mso-spacerun:yes'> </span>V&nbsp;chatě
jsme si dali sprchu a na hodinku jsme si zdřímli. Čeká nás totiž ještě dnes
„nocturnal game drive“ neboli noční safari. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'>Asi ve tři
odpoledne nás zbudili divné zvuky a ejhle, před chatkou je slon. Ne ale 50
metrů jako dneska ráno na pěším safari, ale takových 15 metrů. Hned jsme
vyndali kameru a šli ven z&nbsp;chatky ho točit. Jenže jsme si nevšimli, že za
naší chatkou jsou další sloni, konkrétně matka s&nbsp;dvěma dětmi. Když jsme to
zjistili, hned jsme utíkali zpátky k&nbsp;chatce, ale sloni šli mezi tím směrem
k&nbsp;nám. No tak jsme se přikrčili a bez dechu je pozorovali jak jdou kolem
nás ve vzdálenosti sotva 3 metry. Asi jsme v&nbsp;nich strach nevzbudili a tak
nás nechali. Kolem naší chatky se motali ještě hodinu a my se začali bát, že
prošvihneme noční jízdu, protože jsme se nemohli dostat zpátky ke stanům.
Nakonec sloni kousek poodešli směrem k&nbsp;řece a my rychle přeběhli těch 400
metrů lesem k&nbsp;naší skupině. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'>Byly 4 hodiny a
tak se hned nastupovalo a odjíždělo. Zážitek se slony nás nabudil a všem jsme
to vyprávěli. Mezitím jsme dojeli do místa, kde asi 20 členné stádo slonů se
těsně před naším autem rozhodlo přejít „silnici“ na druhou stranu. Afričtí
sloni jsou větší a divočejší než jejich indičtí příbuzní, nedají se zkrotit a
v&nbsp;zajetí obvykle nepřežijí dlouho, proto nejsou tak často v&nbsp;zoo.
Dospělý samec váží 6-7 tun a člověk má z&nbsp;něj respekt, i když je
v&nbsp;relativním bezpečí safari auta (natož když proti němu stojí). Sloní
přechod jsme si natočili a nafotili a jeli jsme dál. Postupně klesalo slunce a
kromě žiraf a antilop jsme slušnou chvilku strávili pozorováním neviditelného
leoparda. Nejdříve jsme viděli jen mihnout se ocas, pak jsme ho autem asi 15
minut různě naháněli, ale nic už jsme neviděli. Zatímco v&nbsp;Serengeti auta
jezdila jen po vyznačených cestách, v&nbsp;South Luangwa se s&nbsp;tím zas
tolik nepárali a pro blaho turistů byli ochotni zajet i do křoví.. Leoparda
jsme vzdali a jeli jsme na picknick site, kde jsme dostali pití, jaké si kdo
přál. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'>Slunce mezitím
zapadlo úplně, setmělo se a začalo pravé noční safari. Domorodý průvodce
stojící vedle sedícího řidiče vytáhl velkou lampu a za jízdy s&nbsp;ní přejížděl
po setmělé krajině. Noční safari je zaměřeno na sledování v&nbsp;noci aktivních
tvorů, zejména masožravců. Náš průvodce se ukázal jako velmi schopný stopař.
Podle světel<span style='mso-spacerun:yes'> </span>očí dokázal i na velkou
dálku určit o jaké zvíře se jedná. Zatímco jiná auta v&nbsp;noci téměř nic
neviděla, my jsme viděli z&nbsp;bezprostřední blízkosti hyeny, leoparda,
medojeda, cibetku a ženetku. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'>To, že jsme
viděli medojeda (honeybadger), psychicky zasáhlo chudáka Sama, který jezdí do
Afriky pravidelně asi 10 let a ještě nikdy ho neviděl. Ten večer se opil a
pořád o tom dokola mluvil. My jsme po návratu museli čekat na baru na barmana,
aby nás odvezl k&nbsp;naší chatce. Jenže všichni chtěli hrozně pít a tak jsme
museli čekat asi hodinu. Mezitím jsme si dali na baru „snapsticks“, sušené
masové tyčinky z&nbsp;hovězího masa. Později jsme zjistili, že
v&nbsp;Jihoafrické republice je to národní jídlo a dělají to tam i
z&nbsp;antilopího, pštrosího a dalších druhů mas.<span
style='mso-spacerun:yes'> </span><o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><b style='mso-bidi-font-weight:normal'><span
style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:
CS'>D26 – Návštěva školy v Zambii – Středa 25.7.2007<o:p></o:p></span></b></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'>Teď nás čekají
dokonce tři přejezdové dny za sebou – hrozná představa. Dnes k&nbsp;jedinému
mostu přes řeku Luangwa a zítra – podle plánu – do Lusaky hlavního města Zambie
a pozítří k&nbsp;Viktoriiným vodopádům. Vyjeli jsme tedy opět těsně po svítání
a eéeéeéee koóodrcáááme se po stejné cestě zpět po které jsme přijeli do
národního parku. Naší včerejší historku se slony hned ráno úspěšně přebíjela
Dejna, které se zase v&nbsp;noci pásl hroch těsně před stanem a zadkem jí
jezdil přes okénku u stanu. Tak to měla docela kliku, že se mu nechtělo na
velkou. Po cestě ještě sem tam potkáváme nějaká zvířata než dojedeme do míst
s&nbsp;hustějším zalidněním. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'>Dneska nás čeká
návštěva místní školy. Do Afriky jsme přivezli dva balíky tužek a bloky, které
jsem dostala od rodičů z mojí třídy. Nějakou školu jsme původně chtěli navštívit
sami, ale nakonec jsme do jedné vyrazili všichni z našeho zájezdu. Pilile se nás
ptal, jestli chceme do nějaké normální poor (chudé) nebo do poor poor, tak jsme
řekli, že chceme do poor poor a taková to taky byla. Když jsme zastavili u
silnice náš truck, tak se z druhé strany se vyrojily desítky dětí a za nimi pak
dva učitelé, kteří se je poněkud marně snažili zahnat zpátky do tříd. Slovo
třída moc nepopisuje zdejší realitu. Děti se učí v hliněné chatrči se &nbsp;sedátky
z hlíny a na stěně z bláta se rovnou píše jako na tabuli. Ve zdejší škole je přes
200 žáků a jen dva učitelé. Jedná se o školu základní, jakousi &quot;malotřídku&quot;.
Šťastnější děti mají jeden orvaný sešit v igelitovém pytlíku, který supluje aktovku.
Ukázali nám, jak umí matematiku a biologii. Někteří z naší skupiny zkusili děti
něco naučit, já jsme se radši věnovala natáčení a focení, protože o prázdninách
chci mít od školy svatý pokoj. Rozdali jsme tužky a bloky, od ostatních dostali
děti nějaké sešity. Místní učitelé prý nepobírají nějakou stálou mzdu,
dostávají ale od místní komunity rodičů nějaké potraviny a předměty na výměnu. Ráda
bych uspořádala nějakou sbírku školních pomůcek - tužky, sešity, pravítka,
jednoduché učebnice angličtiny... a tím bychom jim mohli pomoci. Děti se tady učí
anglicky, protože Afričané z&nbsp;různých kmenů se mezi sebou domlouvají anglicky.
V&nbsp;Zambii je takových kmenů více jak 70. <o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal align=left style='mso-margin-bottom-alt:auto;text-align:
left'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:
CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'>Cesta pokračovala
dále zpátky do Chipata. Asi 15 minut před Chipatou se ozval takový divný zvuk,
jako by nám upadnul motor. Jelikož ale auto jelo dál a nikdo jiný si toho
nevšímal, tak jsme si toho nevšímali taky. V&nbsp;Chipatě Pilile zjistil, že po
cestě ztratil 200 litrovou nádrž i s&nbsp;vodou. Tato nepříjemnost měla tu
zásadní výhodu, že od teď jsme nemuseli po obědě mýt nádobí. Pilile byl
z&nbsp;toho trochu rozladěný, my jsme se s&nbsp;tím srovnali nesrovnatelně
lépe. V&nbsp;Chipatě jsme vyměnili další peníze (Zambie je drahá), zavolali
domů (telefon nám pořád nešel i když podle informací od O2 jít měl), zašli na
internet, zašli nakoupit dobroty a pokračovali dále. Večer jsme přijeli
k&nbsp;tomu jedinému mostu přes Luangwu, který je tak strategický, že ho střeží
armáda proti teroristickým útokům a nesmí se tam fotit (informace od Pilileho).
Vojáci tam opravdu byli, ale vypadali dost zrelaxovaně, že by určitě na pár
foto i sami postáli. Jenže už se stmívalo a my spěchali do kempu. Chatka velmi
skromná, ale lepší než stan a pak - nekonečné čekání na večeři. Ten den Nataša
neměla svůj den. Něco připravovala a ono se jí to vysypalo, tak začala dělat
něco jiného, příprava zabrala další 2 hodiny, bylo jedenáct v&nbsp;noci a skoro
nikdo už nechtěl ani nic jíst. Pomalu se nám krátil pobyt a hlavně se krátil
Angličanům, kteří u Viktoriiných vodopádů končili. Tak přišli s&nbsp;myšlenkou,
co kdybychom spojili další 2 přejezdové dny do jednoho a namísto nocování
v&nbsp;Lusace následující den dojeli až k&nbsp;vodopádům. A tak se také stalo.<o:p></o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto'><span style='font-size:
12.0pt;font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

<p class=MsoNormal style='mso-margin-bottom-alt:auto;mso-layout-grid-align:
auto;punctuation-wrap:hanging;text-autospace:ideograph-numeric ideograph-other;
mso-vertical-align-alt:auto'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-language:CS'><o:p>&nbsp;</o:p></span></p>

</div>

</body>

</html>

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář